Akromegalie a gigantismus

Akromegalie a gigantismus

Akromegalie a gigantismus jsou onemocnění způsobená nadměrnou tvorbou růstového hormonu, který je tvořen v hypofýze, neboli podvěsku mozkovém. Jak už napovídá samotný název tohoto hormonu, je důležitý především v dětství a adolescenci, kdy působí na růst. Obě tato onemocnění jsou relativně vzácná, bohužel pokud už se u člověka objeví, jedná se zpravidla o chorobu velmi vážnou. Mezi projevy akromegalie a gigantismu nepatří totiž pouze změna výšky a vzhledu tohoto nemocného, ale i významné poškození funkcí mnoha vnitřních orgánů, které následně vede k dalším zdravotním problémům a významně zvyšuje úmrtnost těchto osob.

Co je příčinou akromegalie a gigantismu

Základní rozdíl mezi akromegalií a gigantismem je v období, ve kterém se zvýšená tvorba růstového hormonu objeví. Akromegalie se objevuje u dospělých, tedy v době, kdy jsou růstové štěrbiny dlouhých kostí již uzavřeny. Kosti proto již nerostou více do délky, ale rozšiřují se a mohutní. Nápadné je při akromegalii především zvětšení tzv. akrálních partií (proto také název choroby akromegalie), to jsou okrajové části těla, mezi které patří např. nadočnicové oblouky, uši, nos, čelisti, ruce, nohy. Ke změnám dochází obvykle pozvolna, tudíž mohou po dlouhou dobu unikat pozornosti okolí i lékařů. Gigantismus je naopak onemocnění dětí a dospívajících, u kterých není růst kostí do délky ještě zastaven. Tito jedinci nadměrně rostou a mohou tak dosahovat i velmi vysokého tělesného vzrůstu. Pokud dojde k nadprodukci růstového hormonu jak před uzavřením růstových štěrbin, tak i po něm, dojde ke kombinaci projevů obou z těchto nemocí a užívá se pojem gigantoakromegalie. Nejčastějším důvodem vzniku nadprodukce růstového hormonu bývá nádor hypofýzy. Obvykle se jedná o nádor nezhoubný, neboli adenom, ve kterém dojde ke zvýšení množství buněk věnujících se tvorbě růstového hormonu. Takovéto nádorové buňky pak nereagují na podněty z jiných tkání, které by v normálním případě množství vyprodukovaného růstového hormonu omezily.

Působení růstového hormonu

Receptory, na které se váže růstový hormon, se nacházejí ve většině orgánů a tkání těla, což má při nadměrném působení růstového hormonu za následek fakt, že jsou tyto orgány nevhodně ovlivňovány, a dochází tak k jejich poškozování. Jmenujme pro ilustraci alespoň pár příkladů, jaké systémy jsou poškozeny při akromegalii či gigantismu. Postiženo bývá srdce, konkrétně vysoký krevní tlak, poruchy rytmu, předčasná ateroskleróza. Trávicí soustavu postihne zvětšením jater a sleziny, žlučníkovými kameny, či karcinomem tlustého střeva. Vliv má i na kůži a podkoží, dochází pak ke ztluštění kůže a zvýšenému pocení. Dále jsou při akromegalii a gigantismu postiženy klouby artrózou a bolestmi. Kromě prorůstového účinku působí růstový hormon např. i na metabolismus cukrů, bílkovin, tuků, vody a minerálů.

Léčba akromegalie a gigantismu

Jako léčebné metody akromegalie a gigantismu se zde nabízejí tři různé varianty. Jsou to neurochirurgický zákrok, ozařování, či léčba farmakologická. Pro každého pacienta je ideální jiná z těchto metod, proto je potřeba, aby byla v jednotlivých případech důkladně zvážena všechna pro a proti každé z nich. Všechny tyto postupy mají za cíl zneškodnit nádor hypofýzy, který je nebezpečný nejenom kvůli zvýšené tvorbě hormonů, ale i tím, že může svým zvětšováním utlačovat další mozkové struktury. Vzhledem ke skutečnosti, že od samotného vzniku akromegalie a gigantismu a stanovení správné diagnózy lékařem, obvykle uplyne i několik let, organismus nemocného bývá již značně poškozen. Proto je důležité na možnost výskytu akromegalie i gigantismu vždy pomýšlet, aby bylo možné co nejdříve začít se správnou léčbou, a předejít tak nevratným změnám v těle pacienta.