Zánět ledvin

Zánět ledvin

Zánět ledvin je nepříjemné onemocnění, které postihuje právě ledviny. Ledvina je párový orgán uložený v břišní dutině sloužící k filtraci krve a k odstraňování škodlivých látek z těla ve formě moči. Je přibližně 11–14 cm dlouhá fazolovitého tvaru s hladkým povrchem a červenohnědou barvou. Uvnitř je dělena na kůru, dřeň a ledvinnou pánvičku. Každý den ledviny vyprodukují 0,5–2 l moče, která je močovody odváděna do močového měchýře a následně po jeho naplnění vypuzena močovou trubicí ven z těla. V případě přítomnosti nějakého rizikového faktoru pak mohou bakterie vystoupat močovodem přes močový měchýř až do ledvin a způsobit tak právě zánět ledvin.

Zánět ledvin neboli pyelonefritida

Pyelonefritida je definována jako infekční zánět ledvin, přesněji ledvinné tkáně a pánvičky. Nejčastěji jde o vzestupnou infekci, kdy dochází ke stoupání patogenních bakterií z nižších částí močového traktu (např. močový měchýř) do jeho vyšších částí (ledvina). Příznaky zánětu ledvin zahrnují široké spektrum potíží zejména řezavé bolesti při močení, odborně dysurie, dále bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysokou horečku s třesavkou, bolesti hlavy, zvracení a poklepovou bolestivost v místě zasaženého orgánu.

Vyšetření zánětu ledvin

Pokud pacient přijde s výše uvedenými příznaky k lékaři, vyšetření obvykle začíná odběrem moči pro laboratoř. Ta zjistí, zda je zakalená a zda se v ní vyskytuje hnis, bakterie zánětu nebo bílkoviny. Poté následuje odběr krve k potvrzení zánětlivých ukazatelů a vyšetření na ultrazvuku. Ke stanovení diagnózy zánětu ledvin se také využívá metoda zvaná vylučovací pyelografie, při ní je pacientovi podána kontrastní látka a pod rentgenem je pozorována vylučovací funkce ledvin a zda není odtok moče z ledvin blokován. Mezitím je z moči nemocného vykultivována bakterie způsobující problémy. V 80 % je potvrzena střevní bakterie Escherichia coli, která je běžná a prospěšná ve střevech, avšak v močových cestách se chová nepřátelsky. Po potvrzení patogenu nebo po odhalení překážky v močovém traktu může lékař nasadit cílenou léčbu.

Léčba zánětu ledvin

Léčba zánětu ledvin se dělí podle stadia onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadující hospitalizaci se obvykle léčí ambulantně podáváním antibiotik, především amoxicilinu a ampicilinu. Pro nemocné vyžadující hospitalizaci z důvodu dehydratace, zvracení a vysokých horeček je doporučeno podávat chinolonová antibiotika. Pacienti s komplikovaným zánětem ledvin, kteří mohou být napadeni větším množstvím patogenů nebo mají četné přidružené choroby, dostávají nitrožilně silná cefalosporinová antibiotika III. generace a jsou dále v nemocnici pozorováni, zda u nich nedochází k rozšiřování nemoci. Pokud k němu nedochází, lze z nitrožilní terapie přejít na léky podávané ústy. Obstrukční zánět ledvin způsobený překážkou v močovém traktu vyžaduje rychlé chirurgické řešení ve formě vytvoření umělého ledvinného vývodu. Při dobrém stavu nemocného lze přímo odstranit překážku bez tvorby vývodů. V průběhu terapie se každých 5–7 dní provádí kontrolní odběry moče a 4–6 týdnů po dokončení léčby se odebírá moč znovu pro zjištění, zda močový trakt zůstává bez infekce. Léčba zánětu ledvin někdy trvá až 6 týdnů.

Rizikové faktory zánětu ledvin

Zánět ledvin je nejčastěji podmíněn bakteriální infekcí, které se dostává do ledviny z močového měchýře. Existuje však několik rizikových faktorů, které mohou vznik zánětu usnadnit.

• Zhoršený (znemožněný) odtok moči způsobený přítomností kamenů v průběhu močových cest.
• Nádorové onemocnění prostaty, močového měchýře či gynekologické tumory.
• Ženské pohlaví je vystaveno většímu riziku infekce, což je dáno anatomií močových cest. Močová trubice žen je kratší, a tudíž je pro bakterie snazší se do vyšších oddílů močových cest dostat.
• Vesikoureterální reflux je vrozený defekt močové trubice, při kterém se část moči, která je přítomna v měchýři, vrací zpět do močovodů. Toto onemocnění je často pozorovatelné především v dětském věku, kdy děti trpí opakovanými záněty ledvin.
• Ochrnutí dolní poloviny těla je provázeno sníženou nebo zcela chybějící citlivostí močového měchýře. Poté může docházet k dlouhodobému městnání moči v měchýři.
• Dále dlouhodobé zavedení cévky či infekce močových cest.

Prevence zánětu ledvin

K preventivním opatřením zánětu ledvin řadíme pravidelný pitný režim, při němž dochází k tvorbě většího množství moči, tím k očišťování močových cest. Velmi důležitá je také intimní hygiena, zvláště u žen, a také předcházet prochladnutí intimních míst.