Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Skvrny na kůži
Skvrny na kůži vznikají při nadbytku či nedostatku pigmentace. Skvrny na kůži, které vznikají z nadbytku pigmentace, jsou například pihy, melasma nebo chloasma. Naopak skvrny na kůži v důsledku nedostatku pigmentace vznikají následkem zánětlivých reakcí nebo jiných poškození kůže. Jaké další skvrny na kůži známe? A jak se tento kožní problém dá léčit?
Skvrny na kůži
Skvrny na kůži, odborněji řečeno poruchy pigmentace, jsou výsledkem nadbytku či nedostatku kožního barviva melaninu nebo jsou podmíněny přítomností jiného barviva. Melanin je tvořen ve speciálních buňkách zvaných melanocyty, které se nacházejí v hlubších vrstvách pokožky. U lidí se světlejší pletí nacházíme načervenalý typ melaninu, který vytváří ložiskové nakupení ve formě pih. Lidé s tmavší kůží mají více hnědočerného melaninu, který zbarvuje i vrchní vrstvy pokožky a může na kůži vytvářet až větší skvrny. Na zvýšenou tvorbu melaninu působí hlavně UV záření, z jiných mechanismů je to pak zvýšená teplota, zánět nebo hormonální výkyvy. Naopak úbytek melaninu může být podmíněn geneticky, nebo je výsledkem různých imunitních procesů či působení chemikálií.
Příčiny vzniku skvrn na kůži
Vznik hyperpigmentací pokožky je podmíněný z velké části vlivem vnějších faktorů. Onemocnění zvané melasma či chloasma je podmíněno jak vlivem UV záření, které podněcuje tmavnutí kůže, tak vlivem hormonálních změn, které nastupují zejména v těhotenství či jsou způsobeny užíváním hormonální antikoncepce. Změny v množství pigmentu v melanocytech, buňkách produkujících kožní barvivo melanin, však mohou způsobit i některé léky či kosmetické přípravky. U vitiliga, kdy dochází přímo k zániku kožních buněk, které produkují melanin, není přesně známo, jak je onemocnění způsobené, nicméně se zvažuje vliv stresu či infekce, které tento proces spustí. Pravděpodobně se může jednat o autoimunitní onemocnění, či tzv. autodestrukci neboli zničení melanocytů jejich vlastními enzymy.
Typy skvrn na kůži a jejich příznaky
Skvrny na kůži bychom mohli rozdělit na skvrny ze zvýšené pigmentace kůže a skvrny ze snížené pigmentace kůže. Mezi zvýšenou pigmentaci patří pihy, melasma, či pozánětlivé tmavé skvrny na kůži. Naopak mezi poruchy se sníženou až žádnou pigmentací patří například vitiligo či albinismus.
Zvýšená či snížená pigmentace
Mezi skvrny na kůži způsobené nadbytkem kožního barviva patří pihy. Jsou to mnohočetné hnědavé skvrnky převážně na obličeji a na místech vystavených slunci. Vyskytují se hlavně u osob se světlou pletí a vlasy. Naopak snížená pigmentace kůže je dána chyběním melaninu. Bývá to následkem různých zánětů nebo jiných poškození kůže. Příčin těchto skvrn na kůži je celá řada. Může to být psoriáza, atopický ekzém, lupus a jiné. Dochází k tomu také působením chemikálií z vnějšího prostředí nebo po otravě arsenem. Skvrny na kůži vzniklé sníženou pigmnetací kůže postihují populaci velmi často a většinou se nejedná o nic vážného.
Melasma
Melasma, neboli chloasma je zvýšená pigmentace obličeje u lidí s tmavší pletí. Má genetický podklad a je podmíněna slunečním zářením a hormonálnímí vlivy. Objevuje se u těhotných žen, u žen užívajících hormonální antikoncepci a při nádorech produkujících estrogeny. Melasma se jeví jako hnědavá, ostře ohraničená, plošná skvrna na kůži obličeje, zejména na čele, spáncích a tvářích. Zvýrazňuje se po ozáření slunečními paprsky.
Skvrny na kůži se mohou objevit i při pobytu na slunci v kombinaci s užitím některých léků nebo potravin, parfémů a jiných kosmetických přípravků.
Zánětlivá a infekční onemocnění
Také celá řada zánětlivých a infekčních kožních onemocnění může vyvolat skvrny na kůži. Nejčastěji to bývá lišej, lupus, akné, pásový opar, psoriáza, jizvy a mnohé další. Zabarvení rozsáhlých kožních ploch má za následek například onemocnění nadledvin, hemochromatóza, ledvinná nedostatečnost, sklerodermie nebo užívání některých léků jako je antikoncepce nebo amiodaron, který se užívá při poruchách srdečního rytmu. Při jaterních problémech se také často objevují tmavé skvrny na kůži na hřbetech rukou.
Albinismus a vitiligo
Tato dvě onemocnění mají společný znak a to chybění pigmentu v kůži. Vzácnou formou je vrozené dědičné onemocnění zvané albinismus. Jedná se o chybění melaninu v kůži, vlasech i očích. Totální albinismus je charakterizován bílou kůží, vlasy, červenými nebo bledě modrýma očima, světloplachostí, zvýšenou citlivostí na UV záření a předčasným stárnutím kůže se vznikem kožních nádorů. Částečný albinismus se projevuje jako proužek bílé kadeře nebo ložisko bez pigmentu. Další nemocí, která je charakterizovaná skvrnami na kůži bez pigmentu, je vitiligo. Postihuje asi 1 – 2 % populace mezi 10. a 30. rokem života. Jedná se o různě velké bílé skvrny na kůži, které postupně splývají v mapovitá ložiska. Někdy může postihovat i většinu těla. Při postižení vlasů v nich vytváří světlé prameny.
Skvrny na kůži a jejich komplikace
Komplikací těchto skvrn na kůži je celá řada, avšak závisí na jednotlivém typu poruchy pigmentu. Například u zmnožení pigmentu a součásných hormonálních změn, dochází u melasmy ke vzniku komplikací zejména v oblasti psychické stránky pacienta. Nauopak u vitiliga je komplikací výskyt dalších autoimunitních chorob či psychické obtíže kvůli pigmentovým změnám na viditelných místech, zejména v obličeji.
Léčba skvrn na kůži
Při odstranění pigmentových skvrn na kůži musíme nejdříve odstranit příčinu jejich vzniku. Aby se vyloučilo působení látek, které dělají pokožku citlivou na světlo, je důležité se v průběhu užívání některých léků vyhýbat slunci a také nepoužívat parfémy přímo na kůži, která je vystavena UV záření. Při poruchách jater pomůže úprava životního stylu, doplnění stravy o vitamin E, betakaroten a zinek, omezení alkoholu. U skvrn, kde pigment chybí, je třeba při pobytu na slunci používat krémy s nejvyšším možným ochranným faktorem. Většina skvrn na kůži po odstranění vyvolávající příčiny zmizí, někdy však mohou zanechat trvalé stopy, které jsou zejména kosmetickým problémem. A co se samotné léčby odborníkem týče, závisí na konkrétním typu poruchy pigmentace. Například u pih je možná depigmentace pomocí chemického peelingu či laserem. Na rozdíl od terapie poruchy se sníženou pigmentací - u vitiliga, která spočívá v podávání kortikoidů a fototerapii.
Prevence vzniku skvrn na kůži
Nejlepší prevencí vzniku skvrn na kůži je odstranění příčin, které tyto změny způsobují. V případě zvýšené pigmentace kůže je to ochrana před UV zářením ze slunce či ze solárií, používání dostatečného množství opalovacích krému s vysokým ochranným faktorem a zvýšeně bychom měli chránit kůži právě v období, kdy například bereme léky, které zvyšují citlivost kůže ke slunci či v těhotenství a jiných hormonálních změnách. Prevence hypopigmentace jako je albinismus či vitiligo, bohužel není příliš známa, neboť albinismus je dědičné onemocnění a u vitiliga jde spíše o omezení vyvolávajících příčin. U vitiliga se zvažuje autoimunitní onemocnění, proto bychom měli podporovat naši imunitu, vyhýbat se stresu co to jde, zkrátka vést zdravý styl života a nezapomínat ani na správnou péči o naši pokožku.
Diskuze