Tepny - arterie

Tepny neboli arterie

Tepny představují určitý typ cév. Cévy v našem těle rozdělujeme na tepny, tedy arterie, žíly, odborně vény, a mízní, tedy lymfatické. Tepny neboli arterie mají za úkol roznést krev, kterou pumpuje naše srdce po celém těle. Tato krev obsahuje kyslík a látky nezbytné pro správnou funkci našich tkání a buněk. Jelikož v tepnách proudí krev pod vysokým tlakem, je potřeba, aby byly dostatečně odolné a pružné. Obecná stavba stěny cévy zahrnuje 3 základní vrstvy, jejichž zastoupení se u různých typů cév mění. Tepny mají oproti ostatním cévám mnohem silnější vrstvu, která se skládá ze svaloviny. Tato vrstva vydrží i vysoký tlak krve čerpané ze srdce a navíc jsou díky nim tepny pružné, takže jimi může krev proudit velmi rychle.

Vlastnosti tepen

Některé tepny pomáhají čerpat krev tím, že se dokážou pravidelně stahovat, tak rozvádějí krev do celého těla. Svaly stěny tepen jsou stále pod kontrolou našeho nervového systému. Pokud je potřeba za určitých okolností snížit průtok krve některou oblastí, cévy se stáhnou a začne jimi protékat menší množství krve. Tak reagují například tepny v kůži v případě působení chladu na náš organismus. Reagují tak proto, aby snížily ztráty tepla z organismu. Jestliže je naopak potřeba průtok krve zvýšit, musí se roztáhnout, a tím napomáhají k ochlazování těla.

Funkce tepen

Hlavní tepnou lidského těla je srdečnice neboli aorta. Aorta vychází z levé srdeční komory, je velmi pružná a má průměr asi 2,5 cm. Probíhá hrudníkem a břišní dutinou až do oblasti beder, kde se rozvětvuje na dvě menší kyčelní tepny. V celém jejím průběhu z ní odstupují další významné tepny, které zásobují okysličenou krví orgány našeho těla, mezi ty nejdůležitější patří mozek nebo orgány břicha a pánve. Podobně jako tyto orgány i srdce neustále vyžaduje dodávky okysličené krve, aby mohlo správně pracovat. Srdce ale není schopné použít tu krev, kterou čerpá do těla. Potřebuje vlastní zásobení krví, a proto je obklopeno vlastní sítí krevních cév. Velmi důležitými jsou tedy také tepny srdeční, tj. koronární, které odstupují z aorty, pronikají do srdečního svalu a vyživují ho kyslíkem. Odstupující tepny se dále dělí na drobnější tepénky a nakonec na ještě drobnější, které nazýváme vlásečnice neboli kapiláry. Tyto vlásečnice jsou jednou z nejdůležitějších součástí oběhového ústrojí, protože až na jejich úrovni dochází k výměně kyslíku a dalších látek. Kapiláry se mezi sebou dále spojují a vytvářejí tzv. venuly, které dále tvoří menší žíly a ty pak nakonec horní a dolní dutou žílu, kterými se krev může vrátit zpět do srdce.

Nejčastější choroby tepen

Mezi nejčastější choroby postihující naše tepny patří dříve zmíněná ateroskleróza, tj. kornatění tepen, disekce aorty, aneurysma aorty či Raynaudova nemoc.

Ateroskleróza

Ateroskleróza zahrnuje změny ve stěně cévy, které mění její průsvit, a proto je považována za příčinu mnoha jiných onemocnění. Ateroskleróza vzniká u každého jedince prakticky již od narození, proto je nasnadě, zda můžeme o ní mluvit jako onemocnění. Pokud ano, pak zcela jistě jde o onemocnění chronické, při kterém dochází k ukládání tukových látek do vnitřní stěny tepen. Tím dochází k zúžení jejich průsvitu, zhoršení prokrvení daného orgánu a v nejzávažnějších případech dochází k jejich úplnému uzavření. V takovém případě vzniká ischémie, tedy místní nedokrevnost tkáně. Tímto způsobem vzniká infarkt myokardu či mozková mrtvice. Ateroskleróza se diagnostikuje pomocí Dopplerova ultrazvuku nebo rentgenem. Léčí se pomocí balónkové angioplastiky, tedy chirurgického zákroku, kdy je do postižené cévy zaveden katétr s balónkem a jeho nafouknutím se céva roztáhne, popřípadě vyztuží kovovou síťkou, tzv. stentem.

Aneurysma aorty

Aneurysma aorty neboli výduť představuje vakovité rozšíření, které vzniká nejčastěji v oblasti břišní aorty. Důvodem je zeslabená stěna této namáhané tepny. Aneurysma vzniká také nejčastěji na podkladě aterosklerózy a vyskytuje se mnohem častěji u mužů. Výduť se povětšinou nijak neprojevuje, můžeme na ni přijít při vyšetření pohmatem, kdy v oblasti břicha nacházíme pulzující objekt. V případě, že aneurysma praskne, projeví se silnou bolestí a vede k velkému krvácení, které bývá pro pacienta fatální. Aneurysma můžeme ozřejmit CT či ultrazvukem břicha. Jedinou možností účinné léčby je chirurgický zákrok.

Disekce aorty

Disekce aorty představuje trhlinu nejčastěji ve vzestupné části aorty vycházející ze srdce. Tím se vytváří kapsa, kde dochází k hromadění krve. Trhlina může postupovat a šířit se po průběhu aorty až na její větve. Krev má tendenci se provalit zpět do vnitřku cévy, což je příznivé. V případě provalení navenek nastává smrt pacienta. Není zcela jasné, z jakého důvodu trhlina ve stěně cévy vzniká, ale přišlo se na to, že většina pacientů s disekcí aorty trpí i hypertenzí, tedy vysokým krevním tlakem. Disekce se projevuje silnou prudkou bolestí za hrudní kostí a může připomínat infarkt myokardu. V rámci diagnostiky je proto nutné tyto dva různé stavy odlišit. Léčba spočívá v podání léku na snížení vysokého tlaku a v chirurgické rekonstrukci cévy.

Raynaudova nemoc

Raynaudova nemoc je onemocnění cév, pro které jsou typické záchvaty zblednutí a bolesti konečků prstů na rukou. Je to způsobeno stažením svalové vrstvy cév, čímž se zužují a snižuje se průtok krve. Vyvolávajícím momentem bývá chlad či duševní emoce, ale pravá příčina samotného spazmu cév není známa. Častěji bývají postiženy ženy v mladém věku.