Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Děloha
Děloha je ženský nepárový pohlavní orgán uložený v dutině pánevní. Velikost dělohy je rozdílná u žen, které ještě nerodily, a u žen, které již rodily. Hlavní funkcí dělohy je uhnízdění, růst a vývoj oplozeného vajíčka, které se vyvíjí v nového jedince. Mezi nejčastější onemocnění dělohy patří endometrióza, vrozené vývojové vady nebo nádorová onemocnění. Důležitou roli v prevenci těchto onemocnění hrají preventivní gynekologické prohlídky, díky nimž můžeme onemocnění brzy odhalit.
Děloha
Děloha patří mezi ženské pohlavní orgány. Svým tvarem připomíná hrušku a je uložena v pánvi, kde ji fixují silné děložní vazy. Průměrná délka dělohy u žen, které ještě nerodily, je 7,5–8 cm, šířka je v horní části přibližně 5 cm a tloušťka je 2,5 cm. U žen, které již rodily, jsou rozměry o něco větší. Základní funkcí dělohy je uložení, výživa a vývoj oplozeného vajíčka, které se vyvíjí v nového jedince. Před dělohou je v pánvi umístěný močový měchýř, na zadní stěnu dělohy pak naléhá konečník a část tlustého střeva.
Stavba dělohy
Na děloze rozlišujeme dvě základní části, tělo a hrdlo. Tělo je jednolitá dutina. V horní části jsou rohy děložní, ze kterých na každé straně vystupuje vejcovod. Hrdlo pak spojuje děložní tělo s pochvou. Děloha má tři vrstvy, děložní sliznici, svalovinu a povrchovou vrstvu. V povrchové vrstvě procházejí cévy a nervy. Svalovina dělohy je tvořena hladkými, tedy vůlí neovladatelnými svalovými vlákny. Je uspořádaná do čtyř vrstev, ve kterých mají svalová vlákna určitý směr a vzájemně v sebe přechází. To zajišťuje pevnost stěny. Svalová vlákna mají schopnost několikanásobně zvětšit svůj objem, což je důležité v průběhu těhotenství při růstu plodu. Během porodu se pak svalovina rytmicky stahuje, což vede k vypuzení plodu z těla ven. Sliznice děložní je pod vlivem hormonální stimulace a během menstruačního cyklu zde probíhá řada změn.
Změny děložní sliznice
Děloha je orgán, který je speciálně přizpůsobený pro příjem oplozeného vajíčka a jeho následnou výživu do doby, než se vyvine placenta. Sliznice prodělává pod vlivem ženských pohlavních hormonů pravidelné změny, které nazýváme ovariálním a menstruačním cyklem, trvající nejčastěji 28 dní.
Ovariální cyklus
Ovariální cyklus ovlivňuje především vaječníky, ve kterých rostou ženské pohlavní buňky, vajíčka. V první fázi tohoto cyklu dojde k růstu vajíčka ve vaječníku a k vysoké produkci ženských hormonů, estrogenů. Poté dochází k ovulaci neboli uvolnění zralého vajíčka z vaječníku do vejcovodu, kde může být oplodněno spermií. V druhé fázi ovariálního cyklu vzniká tzv. žluté tělísko ze zbytků uvolněného vajíčka. Žluté tělísko pak začne produkovat velké množství ženského pohlavního hormonu, tentokrát progesteronu, který připravuje dělohu na případné těhotenství.
Menstruační cyklus
Děložní sliznice za působení progesteronu roste a připravuje se na přijetí oplodněného vajíčka, které sem putuje vejcovodem. Pokud však k oplodnění vajíčka nedojde, hladina pohlavních hormonů prudce klesne a nastává menstruační fáze, při které je nadbytek připravené děložní sliznice spolu s neoplodněným vajíčkem vyloučen krví z těla. Menstruační krvácení probíhá v průměru 5 dní. Poté se pod vlivem estrogenů děložní sliznice obnovuje a roste. A cyklus se opakuje.
Těhotenství
Pokud k oplodnění vajíčka dojde, ženě se nedostaví menstruační krvácení a vzniká těhotenství. Děloha v průběhu těhotenství prodělává řadu změn. Hruškovitý tvar dělohy se mění na oválný až kulovitý, roste její objem z 2–3 ml na 5 000 ml a hmotnost z 60 g na téměř 1 kg. Díky schopnosti svalových vláken zvětšovat svůj objem děloha dokáže několikanásobně zvětšit svou velikost spolu s rostoucím plodem a na konci devátého měsíce těhotenství dosahovat až k žeberním obloukům. V děloze se k výživě plodu tvoří placenta. Pupečníkem, který spojuje placentu a plod, je zajišťován přívod kyslíku a živin a naopak odvod zplodin, které plod vyprodukoval. V placentě se tvoří také hormony, které nastavují organismus matky na správný růst a vývoj plodu. Další potřebnou součástí dělohy při těhotenství je plodová voda. Tato čirá tekutina obklopuje v děloze plod a chrání ho tak před otřesy, nárazy a vnějším tlakem na matčino břicho. Také umožňuje plodu pohyb, který budoucí matka může vnímat. Na konci těhotenství dochází k hormonálně řízeným stahům děložní svaloviny, které podněcují vypuzení plodu z dělohy do porodních cest a z těla ven.
Onemocnění dělohy
Děloha je nesmírně důležitý orgán. Její odstranění znamená zároveň ztrátu schopnosti těhotenství. K častým nemocem dělohy totiž patří bohužel nádorová onemocnění, která většinou končí nutností dělohu odstranit. Dalším onemocněním je endometrióza. Děloha je také postihována vrozenými vývojovými vadami a změnami polohy. Důležitý preventivní přístup všem onemocněním dělohy spočívá především v pravidelných gynekologických kontrolách, které by měly být prováděny minimálně jednou za rok. Tyto kontroly mají svůj velký význam i ve starším věku, ale bohužel je řada žen nedodržuje. Proto prosím dbejte na prevenci, včasný záchyt a důslednou léčbu jakéhokoliv onemocnění pohlavních orgánů.
Rakovina dělohy
Rakovina dělohy patří mezi nejčastější nádorová onemocnění pohlavních orgánů. Postihuje především ženy po menopauze. Zrádnost rakoviny dělohy spočívá v tom, že dlouhou dobu probíhá bez příznaků a má tendenci postihovat okolní orgány a šířit se do celého těla. Mezi hlavní rizikové faktory podmiňující vznik rakoviny dělohy jsou vyšší věk, obezita, působení hormonů, časné zahájení menstruace, pozdní nástup menopauzy a dědičnost. Hlavním příznakem je krvácení do dělohy a následně krvavý výtok z pochvy. Krvácení může být různě silné, od slabého špinění po velké ztráty krve. Dalšími příznaky jsou bolesti v podbřišku, při sexu, při močení, hubnutí a nechutenství. Ty však značí spíše pokročilé stádium nemoci. Hlavní metodou léčby je odstranění dělohy, často i s vejcovody. Při pokročilém stádiu se chirurgický zákrok kombinuje s chemoterapií neboli agresivními protinádorovými léky.
Myomatóza dělohy
Myomatóza je nezhoubné nádorové onemocnění postihující svalovinu dělohy. Jde o výskyt různě velkých svalových nádorů neboli myomů v děloze. Postihuje především ženy mezi 30 až 50 lety věku. Přesná příčina vzniku tohoto onemocnění však není známa. Většinou myomatóza nezpůsobuje žádné obtíže a nemusí být léčena. Pokud však potíže způsobuje, bývá to nejčastěji z důvodu větších rozměrů nádorů. Nejčastějším příznakem bývá silné a prodloužené menstruační krvácení. Dále pak mohou být přítomny bolesti v podbřišku a při sexu či potíže s vyprazdňováním. U žen, které neplánují těhotenství se jako metoda léčby volí chirurgické odstranění celé dělohy. Naopak při plánování těhotenství se chirurgicky odstraňují pouze vzniklé nádory.
Endometrióza
Endometrióza je onemocnění, při kterém se nachází děložní sliznice mimo dělohu, nejčastěji na vaječnících, vejcovodech a močovém měchýři. Tato sliznice stejně jako sliznice v děloze podléhá působení ženských pohlavních hormonů a mění se v době menstruace. Při ní dochází k drobnému krvácení v místech sliznice a k postupné tvorbě dutinek a jizev. Jizvy pak vedou ke vzniku srůstů, které bývají z 50 % v případě endometriózy příčinou neplodnosti. Příčina endometriózy dosud není objasněna. Nejpravděpodobnější teorií, proč se děložní sliznice může vyskytnout i jinde v organismu, je možnost, že při menstruaci není všechna sliznice vyplavena z těla ven. Část sliznice je odplavena přes vejcovody do břišní dutiny, kde se může uhnízdit. Hlavním příznakem endometriózy je dlouhodobá bolest v podbřišku, která se zhoršuje při menstruaci. Při léčbě bývá kombinováno chirurgické odstranění míst sliznice spolu s podáváním hormonálních léků, které zabrání opětovnému návratu nemoci.
Diskuze