Lidská kůže

Lidská kůže

Lidská kůže je vrstva několika druhů buněk, která tvoří ucelený zevní povrch lidského těla. U dospělého člověka činí povrch kůže asi 1,6 – 1,8 m². Samotná kůže váží asi 3 kg a spolu s tukovou tkání přibližně 20 kg. Jedná se tedy o největší a zároveň nejtěžší orgán lidského těla. V závislosti na lokalizaci a výživě člověka je tloušťka kůže 0,5 – 4 mm. Na místech, kde je kůže vystavena menšímu tlaku a námaze, je tenčí, například na očních víčkách, a tam, kde je opotřebení větší, jako jsou chodidla, je nejtlustší. V místech tělních otvorů kůže plynule přechází ve sliznici.

Části lidské kůže

Lidská kůže se skládá ze tří částí. První je pokožka (epidermis), která je tvořena mnoha vrstvami buněk. Pokožka je bezcévná a je vyživována ze spodnější vrstvy nazývané škára. V dolních vrstvách pokožky dochází k neustálému dělení a růstu buněk, které směrem vytlačují starší buňky vzhůru k povrchu. Ty se cestou oplošťují a rohovějí a nakonec odumírají a odlupují se. Celá pokožka se tímto způsobem obmění za 3 – 4 týdny. Spodní vrstvy pokožky obsahují pigmentové barvivo melanin, které chrání hlubší vrstvy kůže před škodlivými účinky UV záření. Přítomnost melaninu v kůži také zodpovídá za různou barvu pleti.

Druhá vrstva kůže je škára (dermis). Je to vazivová vrstva kůže, která je tvořena sítí kolagenových a elastických vláken. S přibývajícím věkem dochází k úbytku těchto vláken, což se projevuje snížením pružnosti kůže a vznikem vrásek. Proti pokožce vybíhají ze škáry výběžky tzv. papily. Nacházejí se v nich krevní vlásečnice pro výživu pokožky a četná nervová zakončení, jako jsou čidla doteku, tlaku, tepla a chladu. Papily také vytvářejí charakteristický obraz otisků prstů každého člověka.

Nejhlubší vrstvou kůže je podkožní tkáň, která je tvořena tukovou vrstvou a vazivem. Tato vrstva slouží jako zásobárna energie pro nás organismus. Právě v tukových buňkách se nacházejí vitamíny rozpustné v tucích, tedy vitamíny A, D, E a K.

Deriváty lidské kůže

K lidské kůži se také řadí kožní deriváty, což jsou přídatné kožní orgány. Patří sem mazové a potní žlázy, vlasy a nehty. Mazové žlázy jsou vázány na vlasy a chlupy. Uloženy jsou převážně na obličeji a horní části hrudníku. Naopak mazové žlázky chybí na dlaních a ploskách nohou. Tyto žlázy vyměšují kožní maz, který chrání pokožku před vysycháním a vlasy před jejich lámáním. Další deriváty kůže jsou potní žlázy, které dělíme na velké a malé. Velké potní žlázy se stávají aktivními až v pubertě, kdy se výrazně zvýší hladiny hormonů. Nacházejí se v podpaží, v oblasti vnějších pohlavních orgánů a prsního dvorce. Říká se jim také aromatické potní žlázy. Malé potní žlázy jsou rozptýleny po celém povrchu těla. Nejvíce jich je na dlaních, ploskách a v podpaží. Potní žlázy vylučují pot, který obsahuje vodu a ionty, především sodík a chlór.

Vlasy se nacházejí na téměř celém povrchu kůže kromě dlaní, plosek nohou a penisu. Vlasy dělíme na dlouhé, ke kterým patří vlasy na hlavě, chlupy v podpaží a na vnějších pohlavních orgánech, vousy a též ochlupení těla. Zbytek jsou vlasy krátké. Jsou to oční řasy, obočí, chloupky v nose a ve vnějším zvukovodu. Dalším derivátem kůže je nehet. Je to útvar složený z plochých zrohověných buněk. Nehtová ploténka roste rychlostí asi 0,1 mm za 24 hodin, na nohou však pomaleji. Znamená to, že celý nehet odroste přibližně za 3 až 4 měsíce.

Funkce lidské kůže

Lidská kůže je orgán, který má řadu funkcí a podílí se na udržování vnitřního prostředí organismu. Tvoří ochrannou bariéru vůči zevnímu prostředí. Hlubší vrstvy kůže – škára a podkožní tkáň zajišťují odolnost vůči mechanickému poškození a fungují jako tepelný a elektrický izolátor. Podkoží je zásobárnou vody, tuků, cukrů a iontů pro celý organismus. V kůži je také přítomen provitamin, který se účinkem UV paprsků slunečního záření proměňuje ve vitamin D. Důležitý je mírně kyselý kožní film, který spolu s neporušeným kožním krytem zajišťuje obranu vůči mikrobiální infekci.

Nemoci lidské kůže

Při porušení kožní bariéry dochází k onemocnění tohoto rozsáhlého orgánu. Onemocnění může postihovat výhradně kůži, například virové onemocnění jako bradavice, či může zasahovat i přídatné kožní orgány. A to například depigmentace kůže, tedy stav, kdy v kůži není dostatek melaninu, může postihovat i vlasy, což se projevuje jejich zesvětláním. Jiná onemocnění jako lupénka, odborně psoriáza, však mohou postihovat a následně deformovat i nehty. Chránit a starat se o kůži je proto velice důležité, neboť právě tato bariéra nás chrání před škodlivinami vnějšího prostředí.