Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Nemoci kůže
Nemoci kůže vznikají porušením integrity kůže. Mezi nejčastější projevy nemocí kůže patří svědění, pálení nebo bolest. Stejně tak dochází u nemocí kůže ke zčervenání, otoku, tvorbě puchýřů, pupenů a podobně. Nemoci kůže mohou být pouhým symptomem pro závažnější onemocnění, a proto je vždy lepší v případě pochybností navštívit kožního lékaře.
Nemoci kůže
Kůže představuje největší orgán lidského těla a zaujímá plochu o velikosti 1,6 až 1,8 m². Její tloušťka je různá a na různých částech těla se liší. Například na očních víčkách je kůže nejtenčí a pohybuje se kolem pouhého 0,5 mm. Naopak velmi silná je kůže na chodidlech, dosahuje až 4 mm. Kůže se skládá ze tří částí. Její zevní vrstva se nazývá pokožka, latinsky epidermis. Pod pokožkou se nachází škára neboli vrstva zvaná dermis. V dermis se nacházejí vlasové kořínky, potní žlázy, cévy vyživující pokožku a též nervy. Nejhlouběji je uloženo podkožní vazivo s tukem. Hlavní funkcí kůže je vytvářet ochranu proti škodlivinám zevního prostředí. V odborné literatuře je nazývaná kožní bariérou. Jakmile dojde k porušení této bariéry, mohou škodliviny z vnějšího prostředí pronikat do organismu a následně vyvolávat různá onemocnění včetně nemocí kůže.
Příčiny nemocí kůže
A jaké jsou nejčastější příčiny kožních onemocnění? V kůži, stejně jako ve všech ostatních orgánech, probíhají chorobné procesy. Nemoci kůže se pak nejčastěji projevují jako záněty nebo jako zhoubné či nezhoubné nádory. Hlavními faktory, které tyto kožní změny vyvolávají, jsou právě působky z vnějšího prostředí. Ty jsou jak fyzikální – sluneční záření, teplo, chlad a další, pak chemické, tak i biologické. Mezi biologické příčiny nemocí kůže patří například paraziti, houby, viry a bakterie. Dalšími faktory způsobující nemoci kůže jsou imunitní mechanismy, dědičnost a jiné, dosud neznámé příčiny.
Fyzikální a biologické příčiny nemocí kůže
Je známo mnoho typů nemocí kůže. Ty, které jsou způsobeny mechanickými příčinami, jsou například mozoly, kuří oka, opruzeniny a proleženiny neboli dekubity. Působením nadměrného tepla vznikají popáleniny, naopak při nízkých teplotách oznobeniny nebo omrzliny. Při vystavení ultrafialovým slunečním paprskům slunce, nebo v soláriu, kde jsou tyto paprsky ještě agresivnější, může u některých lidí vzniknout zánět kůže, odborně nazývaný solární dermatitida.
Na kůži se také vyskytují různí parazité, jako jsou vši nebo svrab. Častými vyvolavateli kožních infekcí jsou houby a kvasinky. Z virových onemocnění se často vyskytují opary a bradavice. Poslední jmenované se hojně vyskytují například ve veřejných bazénech a podobných místech s vysokou vlhkostí. Také bakterie se podílejí na vzniku nemocí kůže. Příklady těchto bakteriálních nemocí kůže jsou záněty vlasových kořínků, nehtových lůžek nebo potních a mazových žláz. Výsledkem zánětu mazových žláz, kde se následně bakterie pomnoží, je i akné. Při nemocech kůže mohou být postiženy vlasy či chlupy a může dojít i k jejich vypadávání, následné plešatosti nebo naopak k nadměrnému růstu vlasů a chlupů. Změny v důsledku kožních nemocí mohou postihovat také nehty, kdy jde zejména o změny jejich tvaru a kvality.
Nemoci kůže způsobené alergií a imunitními mechanismy
Se stále stoupajícím výskytem alergií, ale někdy i z nezjištěných příčin, se objevují ekzémy a kopřivky. Tato onemocnění se obtížně léčí, neboť často neumíme odstranit jejich příčiny. Nemoci kůže, které jsou způsobeny imunitními pochody proti vlastnímu tělu, autoimunitní onemocnění, představuje nemoc kůže zvaná lupus, odborně lupus erytematodes. Toto onemocnění nepostihuje pouze kůži, ale i ostatní orgány. Na kůži jsou v tomto případě zarudlé skvrny zejména v obličeji typického tvaru motýlích křídel. Charakteristická je také přecitlivělost na sluneční záření a při postižení vlasových cibulek může docházet k vypadávání vlasů.
S poruchou rohovění kůže souvisejí nemoci kůže, jako je lupénka neboli psoriáza či lišej neboli lichen. Sklerodermie je zase choroba pojiva, která je charakterizována tuhnutím kůže a podkoží, od čehož se pak odvíjí její příznaky.
Poruchy pigmentace a kožní nemoci
Poruchy pigmentace také způsobují řadu kožních nemocí, je to například albinismus, což je vzácné onemocnění, které se vyznačuje chyběním barviva melaninu, tedy kůže je pak velmi světlá a snadno se spálí. Další poruchou pigmentace je vitiligo, kdy se na normální kůži vyskytují bílé skvrny. Na druhou stranu se setkáváme i s různými tmavšími skvrnami, pihami a mateřskými znaménky. Některá mateřská znaménka je třeba sledovat a pravidelně chodit na kontroly ke kožnímu lékaři, neboť vlivem dalších zevních faktorů mohou z těchto zdánlivě nevinných pih či znamének vzniknout kožní nádory.
Příznaky nemocí kůže
Kožní choroby jsou charakterizované rozmanitými projevy, které jsou díky snadné viditelnosti a přístupnosti často patrné již na první pohled. Mohou to být různé skvrny, pupeny, hrboly, puchýře nebo šupiny, strupy, trhliny, oděrky a vředy. Nejčastějším příznakem nemocí kůže je pak svědění, které může být velice obtěžující. Dále pak je to pálení, bolest, pocit napětí, zčervenání nebo otok. Všechny tyto projevy nemocí kůže se odvíjejí od působku, který dané onemocnění způsobil.
Komplikace nemocí kůže
Komplikace kožních nemocí se odvíjí od konkrétního typu onemocnění a jeho lokalizace. Například u zdánlivě obyčejného akné, může na tuto kožní nemoc takzvaně nasednout druhotná infekce, která zhorší jak jeho průběh, tak i prodlouží následné hojení, jehož důsledkem mohou být jizvy. Závažnější komplikace například u onemocnění jako je lupus, kdy při jeho systémové formě může dojít až k postižení životně důležitých orgánů, například zánětu uvnitř srdce. Komplikací kožních nemocí je celá škála – od mírnějších a snadno vyléčitelných až po život ohrožující stavy. Proto je vždy nutná včasná léčba každého onemocnění, a to nejen nemocí kůže.
Léčba kožních nemocí
Léčba nemocí kůže závisí na typu nemoci a zejména na vyvolávající příčině. Jinou terapii zvolíme při spálení kůže sluncem a jinou terapii při průniku bakterií do organismu či jejich pomnožení. V prvém případě zvolíme při mírném spálení pouze chladící a kůži zklidňující gely. Při vyšším stupni spálení kůže bude již zapotřebí komplexnější terapie infuzemi za nutné pomoci lékaře, někdy i s hospitalizací. Naopak při bakteriální nemoci kůže, jakou je například akné, je potřeba užít léky cíleně proti daným bakteriím. Těmito léky jsou antibiotika, která na lehké formy většinou postačí v lokální podobě, tedy jako masti.
Prevence nemocí kůže
Tak jako u všech onemocnění, je i u nemocí kůže důležitá prevence. I v tomto případě ji můžeme sami značně ovlivnit. A to nevystavovat naši pokožku zbytečně slunečnímu záření, a pokud již k tomu dojde, měli bychom používat dostatečnou ochranu ve formě opalovacích krémů, oblečení a stínění. Dále při jakékoli manipulaci s chemikáliemi, bychom měli chránit kůži rukavicemi či oděvem. Ohledně biologických vlivů, které se do organismu dostávají většinou nějakou rankou či poraněním, je zapotřebí tato poranění zavčas ošetřit dezinfekcí a následně krýt náplastí či obvazem, aby dotyčný parazit, bakterie a jiné neměli šanci do organismu touto cestou dostat. Jako další preventivní opatření proti nemocem kůže můžeme podporovat náš imunitní systém, při jehož oslabení se stává organismus zranitelnější a náchylnější pro nemoci, a to nejen kůže. Ovlivnit dědičnost či autoimunitní procesy v našem těle však bohužel již v našich rukou není. I přesto můžeme díky těmto preventivním opatřením udělat mnoho pro náš organismus a vyhnout se tak některým nemocem kůže.
Diskuze