Nádory prsu

Nádory prsu

Nádory prsu patří mezi jedno z nejčastějších nádorových onemocnění u žen. Výjimkou nejsou ani muži, postiženo je asi 1% mužské populace. Nádory prsu mohou být zhoubné čili maligní nebo nezhoubné neboli benigní. Z benigních nádorů se často tvoří cysty a fibroadenomy. Nejrozšířenějším maligním nádorem je pak karcinom prsu. Jako u všech nádorových onemocnění, i u nádorů prsu platí čím dříve je nemoc zachycena a začne se s adekvátní léčbou, tím je vyšší šance na úplné uzdravení. Proto jsou nezbytné pravidelné prohlídky u lékaře a screeningová vyšetření mamografem.

Prs

Ženský i mužský prs je párový orgán uložený na přední straně hrudníku, složený z prsní žlázy a různého množství tuku a vaziva. Prsní žláza je tvořená 15 – 20 jednotlivými žlázkami, z kterých odstupují vlastní vývody, mlékovody, vyúsťující na prsní bradavce. Každá ze žláz se skládá z více lalůčků, připomínajících hrozen vína. Prsní žláza podléhá hormonálním změnám, které souvisejí s menstruačním cyklem, těhotenstvím a kojením. Je ovlivňována ženskými pohlavními hormony, estrogeny a progesteronem. Nádorem mohou být postiženy jak lalůčky, tak vývody prsní žlázy.

Nádor

Naše tělo je tvořeno obrovským množstvím buněk. Buňky rostou, dělí se, a díky tomu vznikají buňky nové, to vše podle potřeb organismu. Naopak buňky staré či poškozené umírají a nahrazují je nově vzniklé buňky. Pokud je proces novotvorby a zániku narušen, dochází k nadměrné a nekontrolovatelné tvorbě nových buněk, aniž by organismus potřeboval. Staré a poškozené buňky neumírají, hromadí se s nově vytvořenými buňkami a vytvářejí hmotu zvanou nádor. Nádor může být zhoubný či nezhoubný, avšak pojem karcinom značí nádor zhoubný. Karcinom se vyznačuje většinou rychlým růstem, sklonem k šíření do dalších orgánů a zakládáním vzdálených nádorů tzv. metastáz.

Nezhoubné nádory prsu

Nezhoubné nádory, tzv. benigní, se vyskytují u žen mladšího věku, převážně 20 – 40 let. Vznikají bujením vaziva, tukové tkáně nebo vývodu mlékovodů. Přestože nejsou benigní nádory prsu život ohrožující, některé typy jsou spojeny se zvýšeným rizikem zvratu v nádor zhoubný neboli maligní. Nezhoubné nádory prsu jsou většinou hmatné jako tuhé ohraničené uzly neboli bulky. Může se vykytovat trvalá bolest v určité oblasti prsu, citlivost na tlak nebo dotek, bolest bradavky, zarudnutí kůže prsu nebo bradavky či vytékání tekutiny z bradavky. Mezi často se vyskytující benigní nádory prsu patří cysty. Cysty jsou dutinky naplněné tekutinou, které se často v prsu zvětšují a jsou citlivější před menstruací. Jsou hmatné jako hladké, oblé, pohyblivé bulky. Dalším benigním nádorem je fibroadenom. Fibroadenom je tlustý, ohraničený uzel složen z vazivové a žlázové tkáně. Možnou příčinou jeho vzniku je hormonální nerovnováha. Dalšími nezhoubnými nádory prsu jsou tzv. proliferativní stavy, kdy se buňky lalůčků a vývodů nadměrně množí, což může být rizikové pro zvrat v nádor zhoubný. Onemocnění, které lze také zařadit mezi ta nezhoubná, jsou časté mastitidy neboli záněty prsu. Ty postihují hlavně kojící ženy, kdy se kojením vytvoří na kůži prsu trhlinky, kterými proniknou bakterie a vyvolají v prsu infekci. Typickými příznaky pro zánět prsu je jeho zarudnutí, bolest a horečka.    

Zhoubné nádory prsu

Zhoubné nádory prsu se vyskytují u žen vyššího věku, většinou až po přechodu. Nádor vycházející z buněk mlékovodů se vyskytuje nejčastěji, asi v 80%. Tvoří tuhá ohraničená ložiska, hmatné jako bulky v prsou. Nádor z buněk lalůčků prsní žlázy tvoří asi 15%. Vytváří méně ohraničená ložiska, proto je obtížněji nalezitelný. Vzácně se vyskytuje tzv. Pagetův nádor, který se projevuje vznikem vředu na prsní bradavce. Velmi závažným je zánětlivý nádor, který vypadá podobně jako zánět prsu. Je velice agresivní a projevuje se zvětšením prsu a jeho zarudnutím. Některé nádory se zvětšují pomalu a dlouho se nikam nešíří, proto může trvat dlouhou dobu než se projeví. Jiné mohou svou velikost zvětšit v průběhu několika dnů. Zároveň se zvětšováním nádoru, dochází k jeho šíření do okolních tkání a mízních uzlin. Postiženy jsou uzliny v podpaží a v okolí klíční kosti. Bývají nebolestivě zvětšeny. Mohou se vytvářet i vzdálená nádorová ložiska, tzv. metastázy, a to v kostech, plicích, játrech a mozku. Většina nádorů probíhá zpočátku nebolestivě. Jak se nádor zvětšuje a rozšiřuje, způsobuje bolesti a napětí v prsu. Dalším zdrojem bolesti jsou metastázy v kostech a ostatních částech těla.

Karcinom prsu

Karcinom prsu je nejčastější zhoubný nádor u žen. Jeho nejčastějším typem je tzv. infiltrující duktální karcinom, zkratkou IDC, který vzniká v mléčném kanálku, prorůstá jeho stěnou a postihuje tukovou tkáň prsu. Druhým typem je DCIS neboli duktální karcinom in situ, který se omezuje pouze na mléčné kanálky a je považován za nejranější stádium karcinomu prsu a ženu s tímto typem lze téměř 100% vyléčit. Mezi příznaky karcinomu prsu patří bulka nebo uzel v prsu, změna tvaru či velikosti prsu, změny kůže ve smyslu zarudnutí, zhrubění, olupování, důlkovatění či výskyt vředu, změny bradavky, neobvyklý výtok z prsu, horkost, bolest prsu a otok paže.

Rizikové faktory nádorů prsu

Mezi hlavní rizikové faktory vzniku nádorů prsu patří dědičnost a výskyt mutovaného genu, tzv. BRCA-1 a BRCA-2. Jelikož jsou buňky prsu ve svém růstu závislé na hormonu estrogenu, jejich delší působení za života zvyšuje riziko vzniku nádoru prsu. Jsou tedy ohroženy ženy, které měly první menstruaci v nízkém věku, které měly pozdější přechod, které měly první dítě v pozdějším věku nebo ty, které těhotné nebyly. Škodlivá je také dlouhodobá terapie estrogeny po přechodu. Mezi další nepříznivé faktory patří konzumace alkoholu, kouření, nadváha a nedostatek pohybu.

Vyšetření prsu

Pokud se u Vás vyskytuje některý z výše popsaných příznaků nebo máte pochybnosti, neváhejte a obraťte se co nejdříve na svého lékaře. Ten provede cílené fyzikální vyšetření prsu, kterým pátrá po bulkách či uzlech, pokud je přítomná sekrece z prsu, odebere vzorek tekutiny a odešle jej na rozbor do laboratoře. Provádí se také biopsie, při které je vyjmuta část podezřelé prsní tkáně, a ta následně odeslána k mikroskopickému vyšetření. Biochemické vyšetření zase zkoumá ze vzorku krve přítomnost nádorových markerů, což jsou molekuly vylučované nádorem do krve. K vyšetřovacím metodám patří také ultrazvuk prsu a mamografie.

Mamografie

Mamografie je speciální rentgenologické vyšetření, kterým lze odhalit i velmi malý nádor, který zatím není hmatatelný. Toto screeningové vyšetření se provádí u žen od 45-69 let jednou za dva roky a je hrazeno pojišťovnou. Mamografie se provádí ve specializovaných centrech, tzv. mamocentrech a díky němu lze včas odhalit počínající nádor a odvrátit tak katastrofu v podobě hrozící smrti.

Léčba nádorů prsu

Nádory prsu se v současnosti léčí chirurgickým zákrokem, ozařováním či chemoterapií nebo hormonální léčbou. Chirurgická léčba je obvykle prvním zákrokem v léčbě karcinomu prsu. Provádí se buď odstranění uzlu, částečné odstranění prsu nebo se prs odstraní celý. Ozařování se doporučuje všem ženám, kterým byl odstraněn z prsu uzel nebo bylo provedeno částečné odstranění prsu. Hormonální léčba tlumí účinek estrogenů a tím zabraňuje růstu buněk, které jsou tímto hormonem stimulovány. Při chemoterapii se podávají léky zvaná cytostatika, která ničí rychle se dělící nádorové buňky.

Prevence nádorů prsu

Pokud si žena nahmatá v prsu nějaký útvar, pokud se změní jeho tvar, velikost nebo barva prsu, pokud pozoruje výtok tekutiny nebo krve z bradavky, pokud je bradavka deformovaná nebo postižena nehojícím se vředem a jsou zvětšeny mízní uzliny v podpaží a okolí klíční kosti, je třeba navštívit lékaře. Na místě je také samovyšetření prsů. Je důležité z hlediska prevence, podobně jako pravidelné gynekologické prohlídky, u mladých žen vyšetření ultrazvukem a mamografické vyšetření, které je doporučováno ženám po 45. roku života jednou za 2 roky.