Nemoci štítné žlázy

Nemoci štítné žlázy

Štítná žláza může být zasažena celou řadou nemocí, které mohou vycházet přímo ze žlázy, jiného orgánu nebo být způsobeny vnějšími vlivy. Hlavním úkolem štítné žlázy je produkce hormonů neboli látek, které přímo ovlivňují chod organismu. Laicky řečeno, říkají okolním orgánům, co mají právě dělat. Ačkoliv je mnohokrát štítná žláza i její funkce veřejnosti neznámá, pojmy jako struma, hypotyreóza či hypertyreóza zná téměř každý.

Štítná žláza

Štítná žláza je orgán uložený na přední části krku, před průdušnicí a pod štítnou chrupavkou. Hlavní funkcí je produkce hormon trijodtyroninu (T3) a tyroxinu (T4), které mají nezastupitelnou úlohu při mnoha procesech v celém těle. Tvoří se pomocí vychytávání jódu z krve buňkami štítné žlázy a jeho následnou přeměnou. Dalším hormonem štítné žlázy je kalcitonin. Ten má na starosti upravování hladiny vápníku v krvi, konkrétně její snižování, a zabudovávání vápníku do kostí.

Příčiny nemocí štítné žlázy

Ve vyspělých zemích jsou nemoci štítné žlázy bohužel poměrně časté, vyskytují se zhruba u 10–30 % obyvatel. Mnohem častěji jsou postiženy ženy než muži, především pak ve středním a vyšším věku. Nejčastější potíže spojené s nemocemi štítné žlázy jsou způsobeny zvětšením orgánu oproti normě, zvýšení či snížení tvorby hormonů, záněty a nádory. Na tyto nemoci je nutné pomýšlet především ve chvílích, kdy je jedinec snadno unavitelný, pociťuje svalovou slabost, hubne nebo naopak přibírá na váze, je úzkostný, depresivní, či se mu náhle objevily potíže se srdcem.

Vyšetření štítné žlázy

Léčba nemocí a tedy i vyšetření štítné žlázy spadá pod lékařský obor endokrinologie, který se zabývá všemi žlázami s vnitřní sekrecí. Vyšetření endokrinologem by mělo začít podrobným rozhovorem s pacientem o jeho potížích, chorobách v rodině či pozorovanou změnou, následovaný pečlivým pohmatem krku. Mezi nejpřínosnější vyšetření dále patří ultrazvuk krční oblasti, laboratorní testy určující hladiny příslušných hormonů či rentgen spojený se zobrazením žlázy pomocí radioaktivního jódu, který je zde vychytáván z krve. Na základě podezřené či předběžné diagnózy volíme specifickou vyšetřovací metodu.

Rozdělení nemocí štítné žlázy

Struma

Zvětšení štítné žlázy odborně struma je nejčastější nemoc štítné žlázy postihující celosvětově 5 % populace. Projevy strumy jsou zřetelné pouhým pohledem, jinak neviditelná štítná žláza nabývá na objemu, což může vést nejen k estetickým, ale funkčním problémům. Struma vzniká nejčastěji z nedostatku jódu nebo při poruše tvorby hormonů štítné žlázy. Mnoho nemocných struma vystraší, jelikož se domnívají, že jde o nádorové onemocnění. Základním vyšetřením je sonografie, které upřesní velikost štítné žlázy. Při diagnostické nejistotě provádíme odebrání vzorku tkáně pomocí biopsie. Při léčbě strumy vycházíme z příčiny. Pokud neohrožuje nemocného na zdraví, pouze kontrolujeme její vývoj. Další možností je léčba radiojódem, který podáváme pacientům se zvýšeným rizikem chirurgického výkonu.

Hypotyreóza

Hypotyreóza neboli snížená funkce štítné žlázy je stav, kdy žláza neprodukuje dostatek hormonů. To se projevuje především celkovým zpomalením organismu. Nemocný je unavený, spavý, pohybuje se pomalu a rychle se vyčerpá. Dále může být přítomna častá zácpa a v těžších případech, až neprůchodnost střevní. Pacienti mohou přibírat na váze , protože jejich organismus zadržuje tekutiny, které se hromadí, hlavně v dolní oblasti končetin a způsobují tuhé prosáknutí kůže zvané myxedém. Hypotyreóza postihuje zhruba 1 % populace. Ve věku nad 60 let více než 5 %. Diagnózu hypotyreózy stanovíme vyšetřením krve, kde zjistíme nízkou hladinu tyroxinu. Léčba je založena na odhalení příčiny a podávání chybějících hormonů.

Hypertyreóza

Hypertyreóza je naopak stav, kdy štítná žláza produkuje přebytek hormonů. Hlavními projevy jsou celkové zrychlení organismu, nemocný trpí poruchami spánku a je unavený. Působí hyperaktivním dojmem a častokrát pozorujeme úbytek na váze. Jde o velmi častou nemoc štítné žlázy, která během života postihne 1 % populace. Diagnózu hypertyreózy stanovíme vyšetřením krve, změříme hladiny hormonů. Léčba spočívá v podávání tyreostatik neboli léků, které snižují aktivitu štítné žlázy. Pokročilá stádia nemoci řešíme radiojódem nebo chirurgicky.

Zánět štítné žlázy

Záněty štítné žlázy odborně tyreoitidy jsou skupinou onemocnění, které se od sebe liší vznikem, příznaky, léčbou i prognózou. Obecně je rozdělujeme na akutní, subakutní a chronické.
Akutní zánět štítné žlázy je způsoben hlavně bakteriemi a postihuje především osoby s oslabenou imunitou. Dnes však jde o poměrně vzácné onemocnění, které před objevením antibiotik bylo i smrtící chorobou.
Subakutní zánět štítné žlázy je virového původu. Vyskytuje se po prodělaném onemocnění dýchacích cest nebo v období virových epidemií, někdy si nemocný uvědomí kontakt s černým kašlem nebo spalničkami.
Chronický zánět štítné žlázy je autoimunitní zánět, což znamená, že imunitní systém bojuje proti vlastnímu organismu. Chronický zánět postihuje až 5 % populace a je nejčastější příčinou hypotyreózy.

Rakovina štítné žlázy

Karcinom štítné žlázy je relativně časté onemocnění postihující každý rok 1 z 10 000 obyvatel. Existuje několik druhů karcinomů, z nichž je nejčastější papilární karcinom, jehož prognóza je však velmi dobrá. Přibližně 90 % pacientů přežívá déle než 10 let. Léčba je především chirurgická.