Průjem

Průjem

Průjem, latinsky diarrhoea, je porucha trávení, která se projevuje častým odchodem řídké stolice. O průjmu hovoříme, pokud je počet stolic větší než tři za den a má navíc tekutou nebo polotekutou konzistenci. Průjem jako takový není samostatným onemocněním, ale může být projevem některých chorob zažívacího traktu, nejčastěji střev, méně často žaludku nebo slinivky. Proto je pro jejich diagnostiku důležité zaznamenávat nejen množství a charakter stolice, ale také její změny v čase a případné příměsi.

Příčiny průjmu

Průjem je příznak, který doprovází celou řadu onemocnění. Může postihnout pacienty jakéhokoliv věku. Příčin vzniku průjmů je celá řada. V zásadě můžeme rozlišit dvě velké skupiny příčin, infekční a neinfekční.

Infekční příčiny průjmů 

Průjem může být způsoben různými druhy podráždění nebo poškození střevní sliznice. K poměrně častým příčinám, zvláště u dětí, patří virové infekce, které mají většinou rychlý průběh a za několik dnů samy odezní. Jejich hlavním úskalím je však snadné šíření v dětských kolektivech a nebezpečí dehydratace. Také některé bakterie nebo parazité mohou napadat střevní sliznici a způsobit průjmovité onemocnění. Nejčastějšími onemocněními způsobené bakteriemi jsou salmonelóza, průjmy vyvolané bakterií Escherichia Coli, či Campylobacter jejuni, dále shigellóza, tyfus, cholera či úplavice.

Neinfekční příčiny průjmů 

Neinfekční příčiny průjmu jsou takové, které  nejsou způsobené žádnými mikroskopickými původci. Příkladem může být i samotná léčba průjmů. Při podávání antibiotik totiž dochází nejen k usmrcení škodlivých bakterií, ale také k vyhubení normální střevní flóry. Ta je velmi důležitá pro správné trávení, a pokud chybí, často se objevují různé poruchy funkce trávicího traktu, mimo jiné i průjem. Je to dáno tím, že jejich usmrcení dovolí škodlivým bakteriím se množit. Další příčinou průjmů mohou být jiná onemocnění, jako je Crohnova choroba či ulcerózní kolitida. Jde o idiopatické střevní záněty, u kterých není známa příčina vzniku. Různě závažné formy průjmů mohou vznikat také po některých chirurgických zákrocích v trávicím traktu nebo při výskytu nádorů v této oblasti.  Také některé druhy potravin mohou vyvolat nepříjemné průjmy, a to hned z několika důvodů. Častou příčinou průjmů při cestě do exotických krajin může být vypití kontaminované vody nebo konzumace nedostatečně tepelně upravených nebo pro tělo neobvyklých potravin. Člověk může být také citlivý na určité běžné pokrmy a jeho trávicí systém si s nimi neumí poradit. Typickým příkladem je nesnášenlivost mléčného cukru (laktózy), která způsobuje těžké průjmy, plynatost a bolesti břicha po konzumaci mléka nebo mléčných výrobků. Podobně mohou mnozí pacienti reagovat na ovoce, ořechy nebo další potraviny rostlinného i živočišného původu. V některých případech však může být průjem velmi užitečným mechanismem, který umožňuje tělu zbavit se škodlivých látek přijatých z potravy, a pomáhá mu tak vypořádat se s nebezpečnými otravami. 

Léčba průjmu

Léčba průjmu je účinná tehdy, pokud odhalíme jeho příčinu. V každém případě se snažíme nejprve pacienta rehydratovat, tzn. zajistit mu dostatek tekutin. Zároveň se musí nahradit a doplnit i ztracené ionty. Toho dosáhneme minerálkami. Vhodné je také přidat do vody trochu cukru. V případě dlouhotrvajících průjmů se tekutiny podávají do žíly na nemocničním lůžku. U krátce trvajících průjmů, které jsou nejčastěji způsobené střevní infekcí, můžeme zvolit  samoléčbu pomocí živočišného uhlí. V případě, že se ve stolici objeví krev, je nutné ihned navštívit lékaře.

Nebezpečí průjmu

Hlavním nebezpečím průjmů je ztráta velkého množství tekutin, tzv. dehydratace, a iontů. To může vést k rozsáhlým poruchám celého metabolismu a selhání některých důležitých orgánových systémů. Kromě toho je průjem pro pacienty velmi nepříjemným a omezujícím faktorem, který jim narušuje normální denní a pracovní režim. I proto je v zájmu pacienta snažit se co nejrychleji zjistit a odstranit příčinu průjmu a obnovit normální funkci trávícího systému.