Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Paratyfus
Paratyfus je onemocnění způsobené bakterií salmonella paratyphi. Paratyfus způsobuje střevní onemocnění podobně jako tyfus, ale na rozdíl od něj má prudší začátek a kratší a mírnější průběh. Paratyfus se vyskytuje ve třech formách A, B a C. Léčba paratyfu spočívá v podávání antibiotik, také se lze proti němu očkovat, což se doporučuje při odjezdu do rizikových zemí s nižší hygienickou úrovní.
Paratyfus
Paratyfus patří mezi střevní nakažlivé onemocnění, jehož původcem jsou bakterie s názvem salmonella paratyphi A, B nebo C. V České republice je nejčastější paratyfus B, naopak paratyfus C zatím nebyl u našich občanů zjištěn. Do značné míry je onemocnění podobné břišnímu tyfu, ale udává se, že paratyfus mívá prudší začátek, ale mnohem lehčí a kratší průběh. Onemocnění se obvykle přenáší znečištěnou vodou nebo potravinami. Zdrojem nákazy bývá bacilonosič, který bakterie vylučuje ve svých tělních výměšcích. Bakterie salmonel jsou velmi odolné, dokáží přežívat v potravinách, ve vodě a dokonce přežijí i zmrazení.
Projevy a léčba parathyfu
Podle původce onemocnění rozeznáváme tři základní typy paratyfu - paratyfus A, B a C. Paratyfus A se šíří pouze mezi lidmi a průběhem i léčbou se podobá středně těžkému břišnímu tyfu. Paratyfus B se může vyskytovat kromě lidí i u zvířat - jak savců, tak ptáků, kteří pak také mohou hrát roli bacilonosičů. Paratyfus C je velmi vzácný a vyskytuje se převážně v Jihovýchodní Asii. Postihuje také jen člověka, ale v České republice ještě jeho výskyt nebyl zaznamenán. Pokud se člověk nakazí, bakterie se dostávají do jeho střeva, kde napadají sliznici. Dále může dojít k jejich množení a zejména prostřednictvím krevního a mízního systému pak dochází k rozsevu bakterií po celém těle. Typické první příznaky onemocnění se pak objeví asi za 8 až 15 hodin po nákaze. Jejich začátek bývá obvykle horší a má podobný průběh jako u břišního tyfu. Častými příznaky jsou vysoké horečky, zvracení, bolesti svalů a celková slabost nakaženého. Také mohou být zvětšená játra a slezina. Na rozdíl od břišního tyfu dochází, především u paratyfu B, k výsevu oparů na rtech. Komplikace mohou být stejné jako u tyfu, ale bývají mnohem méně časté. Patří mezi ně krvácení do střev nebo protržení střeva, při kterém hrozí vznikem zánětu pobřišnice, zánětu žlučníku a případně i jiných orgánů. K léčbě paratyfu, především jeho závažnějších forem, jsou užívána antibiotika - chloramfenikol a ampicilin. Dále je také nutné dbát na dostatečný přísun tekutin, vhodnou stravu a klid na lůžku. Když se s léčbou začne včas, většinou má příznivý výsledek. Úmrtnost je u paratyfu nízká a pohybuje se mezi 2- 6%.
Mezi rizikové faktory, které mohou vznik onemocnění vyvolat, patří zejména nedostatečně upravené potraviny, syrová zelenina, strava zakoupená u pochybných prodejců či nedostatečně tepelně upravené pokrmy. Nebezpečné jsou i kostky ledu, nebo zmrzliny a výrobky připravené z nakažené vody. Další riziko nákazy představuje nedostatečné dodržování osobní hygieny.
Paratyfus a jeho prevence
Předcházet onemocnění se dá několika způsoby. Doporučuje se dodržovat správný a dostatečný hygienický režim, zejména důsledné mytí rukou před jídlem a po použití toalety. Dále je také doporučováno vyvarovat se konzumaci pochybných a nebo nedostatečně tepelně upravených potravin a špinavé vody. Pokud už ale máme podezření na onemocnění, vyhledáme co nejdříve lékaře, který jeho případný výskyt potvrdí. Nejčastěji je možné bakterie prokázat z krve, moči nebo stolice. Pokud se chystáme vyjet do zahraničí, především do rizikových zemí s nižší hygienickou úrovní, doporučuje se před odjezdem provést očkování. Používají se očkovací látky s názvem Typhim a Typherix, které jsou podány injekčně. Doba platnosti očkování je 3 roky.