Streptokok

Streptokok

Je to bakterie kulovitého tvaru, která se s ostatními svého druhu ráda pojí do útvarů připomínajícího řetízek. Streptokoky jsou bakteriemi způsobujícími lidská onemocnění velmi často. Do skupiny streptokoků řadíme 3 základní druhy významné pro člověka, a to Streptococcus pyogenes (Streptokokus pyogenes), Streptococcus agalactiae (Streptokokus agalakcie) a Streptococcus pneumoniae (Streptokokus pneumonie). Vyvolávají různá onemocnění v různých oblastech našeho těla. Streptococcus pyogenes – pyogenní streptokok (čili streptokok vyvolávající tvorbu hnisu) je původcem mnoha onemocnění. Můžeme je obecně rozdělit na onemocnění dýchacích cest, onemocnění kůže a hluboké hnisavé infekce.

Streptokok agalactiae

Streptococcus agalactiae kolonizuje až 20 - 25 % těhotných žen. Nejčastěji se tento streptokok nachází v pochvě a v konečníku. V těchto lokalizacích je pro dospělého člověka neškodný a nezpůsobuje žádné projevy. U novorozenců způsobuje nejvíce novorozeneckých meningitid (zánětů mozkových blan) a sepsí („otrav krve"), které jsou pro novorozence velmi často smrtelné. Dítě se nakazí buďto ještě v děloze při předčasném odtoku plodové vody, anebo v prvním měsíci po narození. Zdrojem bakterií jsou nosiči, u kterých se onemocnění neprojeví, a proto nevědí, že jsou rizikem – bývá to i samotná matka novorozence.

Streptokok pyogenes

• Infekce dýchacího ústrojí – nejčastějším a velmi typickým onemocněním je známá angína čili zánět krčních mandlí a okolní sliznice. Je to onemocnění projevující se horečkou, zarudnutím a otokem v oblasti krčních mandlí a zduřením podčelistních mízních uzlin. Vyskytuje se hlavně u dětí na podzim a v zimě. Léčí se antibiotiky. Pokud však streptokok produkuje tzv. estrogenní toxin (jed), jde o onemocnění spálou, které je opět typické pro dětský věk. Projevuje se tzv. malinovým jazykem (připomíná maliny), bílými skvrnami okolo nehtů na rukou, typickou červenou vyrážkou a typickou vysokou teplotou. Léčba probíhá také antibiotiky.
• Kožní infekce – patří sem impetigo (infekce, která může být také vyvolána zlatým stafylokokem, projevující se nebolestivými nažloutlými puchýřky na kůži, které praskají a šíří se do okolí. Také jde o typicky dětské onemocnění. Erysipel (růže) je onemocnění oproti tomu charakteristické pro dospělé. Jedná se o bolestivou červenou vyrážku nejčastěji v oblasti obličeje, ke které se přidávají celkové příznaky jako horečka, třesavky, nevolnost a zvracení. Léčí se antibiotiky. Streptokoky vyvolávají také hnisání ran.
• Hluboké infekce – pro streptokoky je typické, že se dobře šíří tkáněmi, díky produkci látek, které jsou schopné rozrušovat mezibuněčnou hmotu. Při bodném poranění, které má úzký vstup, tak mohou do hloubky tkáně proniknout streptokoky, které se odtamtud šíří a ničí okolí. Je také velké riziko prostupu do krve a vzniku sepse („otravy krve"), což je život ohrožující stav. Léčí se do žíly podávanými dávkami antibiotik. 

Streptokok pneumoniae

Streptococcus pneumoniae – mikrob, který, jak název napovídá, je původcem hlavně pneumonií čili zápalů plic. Je nejčastějším patogenem při akutních zánětech dutin, středního ucha, průdušek, plic, ale může způsobovat život ohrožující záněty mozkových blan a sepse. Zdrojem jsou opět bezpříznakoví nosiči.

Postupně bylo objeveno 90 sérotypů pneumokoků. Klinicky významných, tedy těch, které způsobují více než 90 procent invazivních nákaz je 13. Pneumokoky se nacházejí v nosohltanu u 5 až 10 procent zdravých dospělých. U dětí se mohou izolovat již ve věku 6 měsíců a mohou přetrvávat až 4 měsíce. Zdraví nosiči mohou být zdrojem nákazy pro své okolí. Pneumokokové nákazy postihují nejčastěji děti do věku 2 let a dospělých starších 65 let .

Při pneumokokovém zánětu středního ucha u malých dětí, může být komplikací chronický zánět, mastoitída a hluchota. Akutní zánět vedlejších dutin je častější u dospělých. Pacient se cítí unavený, ale horečka se mnohdy ani nemusí dostavit. Vysoká teplota se zimnicí je známkou komplikace. Nejvážnější komplikací je však orbitocelulitída a zánět mozkových blan tzv. meningitida, která je vždy život ohrožujícím stavem. I přes veškeré pokroky v léčbě stále 30 % pacientů na meningitidu umírá.

Informace o očkování

Objev penicilinu, který byl na pneumokoky účinný, přerušil výrobu imunitních sér a začal výrobu protipneumokokových vakcín. První vakcína byla vyrobena v roce 1947. Od roku 1983 se používá i u nás známá 23 valentní vakcína Pneumo 23 , se kterou se přeočkovávají děti starší než 2 roky a musí se očkovat každých 5 let. Tato vakcína chrání pouze před systémovými onemocněními, méně před otitidy a sinusitidy. V současné schématu povinného očkování jsou zařazeny vakcíny Prevenar 13 a Synflorix. U přeočkovávaných dětí může ve výtěrech přetrvávat nález pneumokoka, který právě díky očkování chrání děti před invazivními kmeny a komplikacemi.

Streptokok mutans

Streptococcus mutans je bakterie obvykle žijící v dutině ústní člověka. Velice často se podílí na vzniku zubního kazu. Tato bakterie žije zejména v plaku, který se tvoří na povrchu zubů. Využívá zde přítomného cukru pro produkci kyseliny schopné rozpouštět zubní sklovinu, což může vést ke vzniku zubního kazu. Využívá dextrany, vzniklé štěpením polysacharidů v dutině ústní, k adhesi na povrch zubu. Bakterie ze skupiny Streptococcus mutans mohou vytvářet kolonie pouze na pevném povrchu, jejich kolonie se proto v ústech objevují až po prořezání prvního dočasného zubu. Bakterie se obvykle přenášejí z dospělých na děti, v jejichž ústech se poté usadí a napadají nově se vytvářející zuby. Čím dříve jsou zuby kolonizovány, tím se zubní kaz vyskytuje ve větším rozsahu.

Streptokok a rizikové faktory

Rizikovým faktorem je především kontakt s nemocnými, ať už přímý při doteku, používáním stejných předmětů u kožních infekcí, nebo oslabením obranyschopnosti, čímž dojde k vyvolání onemocnění bakterií, která se již dlouho bez příznaků nacházela v dýchacím traktu. Následky jsou také různé, od žádných až po velmi závažné i smrtelné. Je potřeba zmínit tzv. pozdní komplikace streptokokových nákaz, kam řadíme revmatickou horečku – je to poškození srdce a kloubů - a glomerulonefritidu, což je poškození ledvin. Oboje vznikají po vymizení streptokoka z těla vlivem protilátek, které byly vytvořeny proti tomuto streptokokovi, ale začaly napadat naše tělo.

Riziko onemocnění streptokokovou infekcí je velké, vzhledem k množství onemocnění, která tento mikrob způsobuje, a zároveň jeho velkému výskytu v populaci. Pokud se Vám zdá, že byste se chtěli chránit ještě lépe, informujte se u svého lékaře o možnostech očkování Vás a vašich bližních.