Tularémie

Tularémie

Tularémie je onemocnění v Česku nazývané také jako zaječí nemoc. Český název vznikl na základě nejčastějšího zvířete, od kterého se nemoc přenáší na člověka – zajíce. Je to onemocnění celosvětově rozšířené a vyskytuje se také v Čechách. Onemocnění je vyvoláno bakterií zvanou Francisella tularensis.

 Vznik a formy tularémie

Francisella tularensis je malá bakterie, která jako jedna z mála bakterií žije uprostřed buněk (obyčejně je to vlastnost virů) – jde o buňky našeho obranného systému, které nejen že napadá, je v nich také schovaná, a tudíž se špatně léčí antibiotiky (ta jsou vytvářena tak, že nesmí poškozovat buňky tělu vlastní, tudíž i ty, které vevnitř mají Franciselly.) Proto nemoc může přecházet do chronické (dlouhodobé) formy a být špatně léčitelná. Tularémie je tzv. onemocnění s přírodní ohniskovostí. To znamená, že po celém světě se nacházejí ohniska – místa, kde se nemoc přenáší mezi různými malými zvířaty a může se přenést také na člověka, pokud se v tomto místě ocitne. V případě tularémie jsou v daném místě nakažení zejména zajíci, králíci, veverky a myšovití hlodavci. Od nich se člověk nakazí buďto přímým stykem s tímto zvířetem, anebo nepřímo pomocí znečištěné vody, ve které nemocná zvířata zemřela, vody, ve které se nachází výkaly daných zvířat stejně tak jako znečištěným senem. Je možný také přenos klíštětem z nemocného zvířete na člověka. Samotná nemoc se projevuje různými způsoby podle toho, kudy se bakterie do těla dostanou. Rozlišujeme proto formy:

• Ulceroglandulární – je to nejčastější forma. Jde o kožní formu, při které Franciselly pronikají skrz ranku na kůži dovnitř, kde se množí. V místě vzniká zánět, který přechází až do vředu (ulcus – vřed, proto ulcero – vředovitý). Zároveň jsou postiženy místní mízní uzliny odvádějící mízu spolu s bakteriemi z rány. Přidává se třesavka, horečka, nevolnost.
• Orofaryngeální a gastrointestinální – formy postihující hrdlo (orofaryngeální forma) se projevují jako angína - otokem patrových mandlí, bolestí při polykání, zčervenáním a otokem hrdla, pokud je bakterie spolknuta, může ve střevě způsobit formu gastrointestinální – zažívací, která se vyznačuje krvácením, vředovatěním zažívacího traktu. Obě tyto formy vznikají po spolknutí především nakažené vody.
• Okuloglandulární – postihuje oko. Je vyvolán bolestivý zánět spojivek a opět místních mízních uzlin. Bakterie se sem dostanou nakaženou vodou buďto přímo, nebo skrz naše ruce – třením očí, škrábáním v okolí bez předchozího mytí rukou.
• Plicní forma – vzniká po vdechnutí nakaženého prachu například při práci se senem, slámou znečištěnou močí nemocných hlodavců.

Léčba a rizikové faktory tularémie

Tularémie jakožto každá bakteriální nemoc se léčí antibiotiky, která se vyberou nejvhodnější pro nemocného a zároveň nejničivější pro bakterii. Pokud jsou rozsáhleji postiženy mízní uzliny, je někdy potřebné doplnit léčbu o chirurgické odstranění napadených uzlin. Rizikovým faktorem tohoto onemocnění je především kontakt s živočichy, kteří jsou nakažení. Bohužel je nemoc patrná jen na zajících, ostatní zvířata sice mají tuto bakterii v těle a jsou schopná ji přenést na člověka, ale samotná nejsou nemocná. V České republice je ročně hlášeno asi 100 případů onemocnění u lidí. Je potřeba vyhýbat se stohům sena, nepít neznámou vodu v přírodě, vyhýbat se nemocným zvířatům (zajíci ztrácejí plachost, mají zvětšené uzliny), lovcům se doporučuje dávat pozor při stahování kůže na případné poranění.

Pokud máte pocit, že Vy, nebo někdo ve Vašem okolí by mohl tímto onemocněním trpět, či být ohrožen, neváhejte a navštivte svého lékaře s žádostí o radu a pomoc s případnou léčbou.