Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Bakteriální úplavice
Bakteriální úplavice je průjmové onemocnění, které je způsobeno skupinou bakterií zvaných shigela. Bakteriální úplavice postihuje střevní sliznici, kde způsobuje patologické změny a následné typické projevy. Léčba bakteriální úplavice spočívá v doplnění tekutin a minerálů.
Bakteriální úplavice
Bakteriální úplavice je u nás už dnes poměrné vzácné průjmové onemocnění, které postihuje naše střeva. Dříve se však vyskytovalo velmi často, především v období válek v kolektivech vojáků nebo v zajateckých táborech, kde nebyly potraviny ani voda dostatečně zpracovávány. V současnosti bývají ojediněle postiženy děti na letních táborech, kde bývá obvykle také snížená kvalita hygieny. Původcem onemocnění jsou bakterie nazývané shigely. Rozeznáváme několik typů těchto bakterií, které jsou obecně považovány za málo odolné, ale zároveň velmi nakažlivé. K nákaze dokonce stačí i méně než 200 bakterií. Nejčastěji se můžeme úplavicí nakazit od už nemocného nebo léčícího se člověka, který vylučuje bakterie i ve své stolici. Dále je možný i přenos vodou a potravinami, nebo přímým kontaktem s postiženým (špinavé ruce).
Projevy bakteriální úplavice
Po nákaze se bakterie usadí v tlustém střevě, v buňkách jeho sliznice, a tam jsou dále schopny se množit. Ve střevní sliznici také způsobují patologické změny, v jejichž důsledku vznikají ve střevě záněty. U nakaženého člověka se za asi 1- 7 dní začínají objevovat první příznaky onemocnění. Mezi ně patří nevolnost, bolesti břicha, vysoké horečky s třesavkou, křeče v břiše a slabost. U dětí se mohou v souvislosti s horečkou vyskytovat i křeče a syndrom dráždění mozkových plen. Dále jsou typické průjmy vzhledu rýžové vody, které obsahují často i příměsi krve a hlenu. Nakažený člověk má neustále bolestivé nucení na stolici a zároveň tak v důsledku průjmů ztrácí poměrně velké množství tělních tekutin. U některých, převážně vyhublých pacientů, se mohou v tlustém střevě vytvořit hluboké vředy, které se mohou protrhnout, a způsobit tak vážné komplikace, například zánět pobřišnice nebo celkovou otravu organismu. Dalšími komplikacemi mohou být i problémy s minerálovým hospodářstvím nebo poruchy srážlivosti krve. Někdy se mohou v průběhu úplavice vyskytnout i záněty průdušek a plic, záněty ucha nebo proleženiny. Obecně ale příznaky většinou odezní poměrně rychle a ani samotná léčba nebývá nikterak dlouhá. Při podezření na úplavici je nutné odebrat vzorky stolice, ze kterých pak lékař prokáže bakterie shigely. Kromě toho i v krvi pacientů bývají typické změny, ukazující na bakteriální zánět probíhající v těle, například zvýšení počtu bílých krvinek nebo zánětlivého proteinu - tzv. CRP proteinu. Je nutné odlišit nákazu úplavicí od jiných onemocnění, například od Crohnovy choroby, ulcerózní kolitidy nebo nádorového onemocnění.
Rizikové faktory a léčba bakteriální úplavice
Rizikovými faktory pro vznik onemocnění jsou zejména nedostatečná hygiena nebo pozření nakažené vody nebo potravin, a to zejména během cestování v rizikových zemích.
Léčba úplavice spočívá především v náležitém doplnění tekutin, které pacient ztratil při průjmech. Tekutiny doplňujeme především pitím v kombinaci s infúzemi. Je nutné také upravit porušené hospodaření s minerály. Dále se používají léky flurochinolony a kotrimoxazol. Běžně se podávají i střevní dezinficiencia a také léky na zpomalení střevní činnosti nebo takzvaná spazmolytika. Hlavně u těžších forem onemocnění bývají lékem volby antibiotika, ty ale ovlivní průběh onemocnění jen pokud jsou podané včas - to znamená pouze v prvních dnech infekce. V poslední době se zvyšuje odolnost shigel na některé léky, což může léčbu ztěžovat.
Základní prevencí, jak přecházet vzniku onemocnění je zejména dodržování správné osobní hygieny, a to zejména při cestování. To znamená důkladné mytí rukou zejména před jídlem a po použití toalety a také správná úprava potravin a pitné vody.