Vagina

Vagina

Vagina neboli pochva je důležitý orgán ženského pohlavního ústrojí. Jde o elastickou trubici. Vagina zprostředkovává spojení mezi dělohou a vulvou respektive zevním prostředím. Na sliznici vaginy žije mnoho mikroorganismů a jedním z nich je i lactobacilus. Lactobacilus udržuje ve vagině přirozeně nízké pH a spolu s místním imunitním systémem brání rozvoji zánětu.

Stavba vaginy

Vagina je trubice, jejíž stěna je tvořena hladkou svalovinou. Délka vaginy je průměrně 7–8 cm a její šířka je asi 3–5 cm. Jde o značně variabilní údaje, jejichž hodnoty se neliší jen individuálně, ale i u jedné ženy se s ohledem na funkci, kterou vagina právě zajišťuje, mohou měnit. Normálně je vagina uzavřená a stěny na sebe naléhají. Při pohlavním styku se dokáže nejen rozšířit, ale i o něco prodloužit. K největšímu rozšíření samozřejmě dochází v průběhu porodu, kdy musí projít vaginou novorozenec a především jeho největší průměr, tedy hlavička. Vchod do vaginy je umístěn v poševní předsíni, která je součástí vulvy neboli zevního genitálu, pod ústím močové trubice. Je překryt malými stydkými pysky. Před prvním pohlavním stykem je zde navíc také panenská blána. Konec vaginy pak obemyká děložní hrdlo a přechod mezi vaginou a dělohou je oddělen děložním čípkem. Před přední stěnou pochvy je umístěn močový měchýř. Přes její zadní stěnu pak sousedí s konečníkem. Právě toto uspořádání umožňuje vyšetření vaginy přes konečník a může přinést řadu důležitých informací.

Funkce vaginy

Co se týká funkcí vaginy, tak zásadní je především fakt, že zprostředkovává propojení mezi dělohou a vulvou, potažmo vnějším prostředím. V průběhu menstruace tak odvádí z dělohy menstruační krev. Ostatně tampón se zavádí v průběhu menstruace taktéž do pochvy, aby absorboval krev. Při pohlavním styku je do pochvy zaveden penis. Jeho průchod usnadňují lubrikační látky, které jsou tvořeny Bartholinskou žlázou, která je umístěná v blízkosti vchodu do vaginy. Při sexuálním vzrušení jsou tyto látky uvolňovány. V blízkosti vaginálního vchodu je též bohaté nervové zakončení, jehož dráždění vede nejen k sexuálnímu vzrušení, ale díky vysoké citlivosti, může vést až k orgasmu. Po ejakulaci vagina slouží jako rezervoár spermatu, které se hromadí blízko děložního čípku. Vagina tak umožňuje průchod spermií do dělohy a následně do vejcovodů, kde zpravidla dochází k oplození zralého vajíčka. Vagina je také součástí porodních cest. Při přirozeném porodu se skrze ni dostává novorozenec na svět. Díky poměrně velké šíři hlavičky novorozence se musí vagína značně rozepnout a představuje to pro ni velkou zátěž.

Nemoci vaginy

Snad každá žena v průběhu svého života prodělala alespoň jednou zánět vaginy, tzv. kolpitis či vaginitis. Tento zánět je jedním z nejčastějších důvodů návštěvy v gynekologické ambulanci. Dále se v této lokalitě vyskytují také nádorová onemocnění. Naštěstí jsou poměrně vzácná. V průběhu porodu také může dojít k tzv. porodnímu poranění. Jedním z jeho častých následků je až po řadě let inkontinence neboli mimovolný únik moči.

Zánět vaginy

Zánět vaginy vzniká přemnožením určitých bakterií ve vagině. Za normálních okolností jejich množení udržuje v rovnováze lactobacilus a kyselé pH. Pokud však dojde k narušení této rovnováhy, např. hormonálními vlivy, antibiotiky, sexuální aktivitou či celkovými chorobami a oslabením imunitního systému, bakterie se začnou množit a vznikne zánět vaginy. Ten se vyznačuje pálením a svěděním genitálu, nejčastěji bělavým zapáchajícím výtokem, pálením či řezáním při močení a bolestí při pohlavním styku. Léčba zánětu vaginy zahrnuje především podávání antimykotik ve formě ústních tablet či vaginálních čípků a v mnoha případech je nutné léčit i sexuálního partnera.

Rakovina vaginy

Rakovina vaginy se vyskytuje velmi vzácně a postihuje především ženy nad 50 let věku. V naprosté většině jde o nádor, který se do vaginy rozmístil z děložního čípku či zevních genitálií. Mezi příznaky rakoviny vaginy patří pobolívání až bolesti v podbřišku, vodnatý výtok, nepravidelné menstruační krvácení, potíže při močení či zácpa. Při léčbě se uplatňuje hlavně chirurgické odstranění nádoru nebo radikálnější odstranění nejen celé vaginy, ale i dělohy, vejcovodů a vaječníků. V mnoha případech je možné rakovinu vaginy zachytit včas a úspěšně vyléčit stejně jako jiná onemocnění postihující ženské pohlaví, a proto je nutné pravidelně navštěvovat gynekologa.