Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Mamografie je rentgenové vyšetření. Vyšetření podstupují ženy preventivně nebo při podezření na onemocnění prsou.
Vředová choroba je onemocnění, které postihuje mnoho lidí v naší populaci. Vředy bývají nejčastěji ve sliznici jícnu, žaludku anebo přilehlé části tenkého střeva, dvanáctníku. Jedná se o defekty sliznice, které se projevují různými zažívacími problémy, často i bolestí.
Menstruační cyklus je pravidelně se opakující proces ženského těla, při kterém dochází na základě hormonálních změn k odlučování děložní sliznice. Menstruace se u žen pravidelně opakuje od puberty a ustává až během menopauzy.
Bolest je nepříjemný pocit, zkušenost sestávající z odpovědi na škodlivý podnět. Je to obranný mechanismus organismu před poškozením či zraněním. Bolest vzniká drážděním nervových zakončení v kůži a v orgánech, které pomocí nervových vláken vysílají vzruch do míchy a vyšších struktur v mozku.
Abscesy neboli hlízy jsou ohraničená zánětlivá ložiska, která se mohou tvořit kdekoliv uvnitř těla nebo na jeho povrchu. Jejich rozměry se různí od drobných puchýřků a vřídků na kůži nebo při vlasových koříncích až po závažnější abscesy zubních lůžek nebo abscesy vnitřních orgánů, například při zánětu slepého střeva (apendixu).
Zvýšený cholesterol v krvi je rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerózy cév, což následně vede ke kardiovaskulárním onemocněním, jako jsou srdeční infarkt, cévní mozková příhoda, plicní embolie anebo ischemická choroba dolních končetin. Velmi významnou roli v léčbě hraje správná životospráva.
Nedaří se vám zhubnout? Trpíte často zácpou a potřebujete si upravit zažívání? Na tyto a mnohé další problémy existuje osvědčená rada - zvyšte příjem vlákniny. Poradíme vám, v jakých potravinách jí je nejvíce.
Homocystein je aminokyselina, která vzniká v těle při metabolismu jiné aminokyseliny – methioninu. Změny v koncetraci homocysteinu jsou dávány do souvislosti s cukrovkou, kardiovaskulárními chorobami, demencí atd. Poruchy hladiny homocysteinu v krvi jsou dány jednak geneticky, jednak naší stravou.
Množství kožních nádorů v poslední době stoupá. Jedním z nejobávanějších kožních nádorů je jistě melanom. Za rizikový faktor se považuje především nadměrné vystavování kůže UV záření. Ochrana před sluncem by měla být tedy samozřejmostí.
Hysteroskopie je šetrná metoda, která se používá jak za diagnostickým účelem, tak za účelem operačním.
Pandemie COVID-19 ovlivňuje globálně nejenom fyzické zdraví, ale také to psychické. Již nyní můžeme s jistotu říci, že v posledním roce přibylo pacientů s úzkostnými poruchami, depresí, post-traumatickým stresem a dalšími stresovými poruchami.
Císařský řez je způsob porodu, při kterém se řezem protne břišní stěna a děloha matky. Důvodem rozhodnutí lékaře pro císařský řez mohou být například malé rozměry pánve, příliš velký plod nebo jeho nevhodná poloha (boční, pánevním koncem apod.) Někdy je důvodem pro císařský řez příliš nízko uložená placenta, která by normálnímu porodu buď zcela bránila, nebo by mohla vyvolat masivní krvácení.
Porod a poporodní období je čas příchodu očekávaného potomka do rodiny a první chvíle s ním strávené. Zbývá jen rozhodnout o přítomnosti otce u porodu a jméně dítěte. Porod je rozdělen do tří fází, které začínají pravidelnými kontrakcemi, pokračuje usilovným tlačením k vypuzení plodu a končí porodem dítěte a placenty. Dítěti se podvazuje a přestřihuje pupečník, je osušen, vyšetřen a zabalen. Žena po porodu odpočívá a čeká na tvorbu mléka ke kojení, zpravidla opouští porodnici 4. nebo 5.den a pak nastává doba šestinedělí.
Nezdravá výživa v těhotenství mívá na vývoj plodu neblahý vliv. Mezi nevhodné potraviny a nápoje patří například kofein, alkohol a jiné povzbudivé látky jako třeba chinin, dále uzeniny, nadměrně kořeněná a slaná jídla, jídla typu fast food a nadměrné množství cukrovinek. Neblahý vliv na plod má také kouření, užívání drog a taktéž vegetariánství a veganství.
Fetální období, navazující na embryonální období vývoje plodu, je charakteristické růstem plodu, jeho formováním, vývojem orgánů a jejich systémů. Tento článek Vás seznámí na jaké vývojové etapy se fetální období rozděluje a co je pro ně typické.
Vývoj plodu sestává z období embryonálního a fetálního. Při embryonálním vývoji plodu dochází k vývoji embrya a jeho jednotlivých orgánů a struktur organismu. V tomto období je plod více citlivý vůči teratogenním vlivům, které by jej mohly poškodit. Ve fetálním období dochází k výraznému růstu plodu, proporcionálním změnám a formování orgánů a jejich systémů. Zvyšuje se také váha plodu, která je nejvýraznější v posledních týdnech těhotenství.
Mimoděložní těhotenství je stav, při kterém se oplozené vajíčko uhnízdí mimo dělohu a to například v břišní dutině nebo ve vejcovodu. Vejcovod k těhotenství není uzpůsoben a může prasknout, což vyvolá vnitřní krvácení a šokový stav se silným krvácením z dělohy, což bezprostředně ohrožuje život těhotné ženy. Mimoděložní těhotenství je nutné řešit chirurgicky, kdy se lékaři snaží zachovat vejcovod pro další těhotenství, avšak mnohdy bývá jeho postižení neúnosné a je nutné jej odstranit.
Potrat a předčasný porod mohou mít více příčin. Potrat může být způsoben přirozeným odmítnutím defektního plodu nebo ze strany matky, závažnými chorobami nebo akutními infekcemi či například užíváním návykových látek. Předčasný porod může mít za příčinu vývojové vady plodu, jeho infekce či vícečetná těhotenství, nebo ze strany matky vlivem onemocnění, porušení těhotenského režimu nevhodnou činností nebo například stresem. Jaké jsou následky předčasného porodu a jaká je zdravotní péče o nedonošené děti se dozvíte v tomto článku.
Prenatální diagnostika má za úkol odhalit případné postižení plodu specifickou nebo genetickou chorobou nebo vrozenou vadou, která je neslučitelná se životem. Nejznámější metodou prenatální diagnostiky je amniocentéza, při které se odebere vzorek plodové vody jehlou přes břišní stěnu těhotné ženy. Po amniocentéze vždy následuje ultrazvukové vyšetření pro vyloučení strukturálních vad plodu, jako např. poruchy vývoje hlavy a obličeje.
Sledovaní průběhu těhotenství provádí gynekolog ultrazvukovým vyšetřením v 6., 18., 32. týdnu těhotenství. Sleduje se také váhový přírůstek v těhotenství, který by měl být mezi 11 až 13 kg a pokud je větší, předpokládá se tvorba tuku jak u plodu, tak u matky. Kolem 15. týdne těhotenství se provádí test na koncentraci alfa-fetoproteinu jako prevence genetických vad.
Výpočet termínu porodu je možný na základě prvního dne poslední menstruace a objektivního vyšetření gynekologem. Gynekolog posoudí stupeň těhotenství podle velikosti a tvaru dělohy, ultrazvukového vyšetření a na základě toho určí termín porodu s přesností plus minus 4 dny. Délka těhotenství se zpravidla udává v týdnech a průměrně trvá 40 týdnů.
Vstupní prohlídka v poradně pro těhotné sestává z podrobné anamnézy, nutných prenatálních diagnostických vyšetření, vyšetření krevního tlaku, moči, prsou, gynekologického vyšetření a kompletního interního vyšetření, které je nutné pro odhalení případných rizik pro matku i plod během těhotenství. Na závěr žena dostane těhotenskou legitimaci, do které se bude zaznamenávat každé následující vyšetření.
