Osteosarkom

Osteosarkom

Osteosarkom je jedním z nejčastějších zhoubných nádorů kostní tkáně, který se u lidí vyskytuje. Podobně jako jiné zhoubné (maligní) nádory je i pro osteosarkom typické neostré ohraničení od okolí, poměrně rychlý a agresivní růst a tvorba druhotných nádorových ložisek, tzv. metastáz. Kvůli své značné nebezpečnosti je velmi důležité, aby byl diagnostikován v co nejranější fázi a aby byla zahájena cílená a dostatečně razantní léčba.

Osteosarkom, jeho vznik a průběh

Nejčastější lokalizací, ve které se osteosarkom vyskytuje, jsou oblasti mezi hlavicí a tělem dlouhých kostí. Typicky bývá postižena kost stehenní, holenní nebo pažní, vzácností však není ani osteosarkom postihující některé menší kosti. Charakter růstu tohoto maligního nádoru je poměrně typický a již podle rentgenového snímku lze často stanovit diagnózu. Nádor začíná v kosti a velmi agresivně se šíří nejen kostní tkání, ale i do dřeňové dutiny uvnitř kosti a do měkkých tkání v jejím okolí. Přitom dochází k narušení normální struktury kosti a ta se potom stává mnohem náchylnější ke zlomeninám. Tak jak nádor roste a šíří se do okolí, začíná pacient pociťovat nepříjemnou tupou bolest v místě, kde dochází k útlaku probíhajících nervů, poměrně často se objevuje také místní zčervenání nebo otok a hmatné zduření kosti. Na rozdíl od zánětů nemusí být zduření na pohmat bolestivé. Pokud se však bolest vyskytne, přichází obvykle v noci nebo v klidu, kdy není kost nijak namáhaná. Kromě toho bývá osteosarkom doprovázen některými celkovými příznaky, jako je zvýšená teplota až horečka, noční pocení nebo úbytek na váze. Pokud v průběhu svého růstu nádor proroste do krevní cévy, může do krevního řečiště uvolnit několik nádorových buněk a ty se pak mohou zachytit v kterémkoliv orgánu těla a vytvářejí se metastázy. Nejčastěji bývá postižen mozek, plíce nebo další kosti a podle lokalizace druhotných nádorových ložisek se mohou objevit nejrůznější komplikace (např. poruchy funkce nervového systému, dechové obtíže nebo snadnější zlomeniny kostí.

Osteosarkom, jeho diagnostika a léčba

Většina kostní nádorů má, kromě své typické lokalizace na kostře, také své „oblíbené" věkové rozmezí, ve kterém se nejčastěji vyskytuje. V případě osteosarkomu je pozorován nejčastější výskyt mezi desátým a dvacátým rokem života, pokud se objeví až ve vyšším věku, vzniká ve většině případů na podkladě nejrůznějších chorob kostí, které narušují jejich normální funkci (Pagetova choroba kostí, fibrózní dysplázie, aj.). Při diagnostice osteosarkomu se uplatňuje celá řada laboratorních a zobrazovacích metod. Je nutné provést biochemický rozbor krve, ve kterém se typicky objevují zvýšené hladiny některých látek tvořených kostní tkání. Ze zobrazovacích metod se nejčastěji využívá rentgenové vyšetření, které lékařům umožňuje posoudit stupeň poškození skeletu a dále např. magnetická rezonance nebo CT (výpočetní tomografie), které jsou vhodnější pro zobrazování měkkých tkání kolem kosti – svalů, vazů, šlach, apod. Definitivní potvrzení diagnózy se však provádí histologickým vyšetřením, tedy odběrem vzorku nádorové tkáně a její prohlížení pod mikroskopem. Jen tak je možné přesně posoudit, zda se skutečně jedná o nádor a také o to, jak může být pro pacienta nebezpečný. Pro zobrazení metastáz se mohou využít speciální metody, využívající radioaktivní prvky. Léčba osteosarkomu je poměrně obtížná, většinou se využívá buď chemoterapie, nebo chirurgické odstranění nádorového ložiska, případně kombinace obou metod. Na ozařování je osteosarkom velmi málo citlivý, a proto se tato léčebná metoda nepoužívá.

Osteosarkom a vyhlídky pacientů

Protože osteosarkom se velmi často vyskytuje v mladším věku, je pro budoucí život pacienta velmi důležité, aby byl diagnostikován včas. Čím dříve se totiž nádor začne léčit, tím menší je riziko trvalých následků nebo úmrtí a zvyšuje se šance na vyléčení. Kromě vlastního nádorového ložiska mohou mnoho obtíží způsobovat také metastázy, a je proto nutné pamatovat při léčbě také na ně.