Nádory kostí

Nádory kostí

Nádory jsou útvary abnormálních (nenormálních) buněk kdekoliv v těle. Tyto buňky vznikají porušením jejich DNA (čili struktury v buňce, která obsahuje všechnu informaci pro vznik dané buňky) v procesu zvaném mutace. K mutacím dochází nejčastěji působením zevních vlivů, ať už je to záření, různé chemické látky, některé viry, kouření apod. Tyto změny v DNA způsobují to, že se buňka stává nesmrtelnou – může se dělit neomezeně, dělí se rychleji než ostatní buňky a není tak vyzrálá jako buňka normální. Nejčastěji nádory tvoří ložiska v určitém místě svého vzniku, odkud se ale mohou šířit do ostatních tkání buďto krví, nebo lymfou. V těchto tkáních zakládají druhotná ložiska, tak zvané metastázy, jejichž léčba či odstranění je již těžší. Metastázy vypovídají o delším průběhu onemocnění. Nádory dělíme obecně na nezhoubné (benigní), které nemají schopnost šířit se a napadat ostatní tkáně, odstraňují se většinou chirurgicky a dávají nemocnému lepší šanci na uzdravení. Druhou skupinou jsou nádory zhoubné, čili maligní, které se šíří, napadají další tkáně a šance na uzdravení se především díky šíření snižuje.

Nádory kostí, jejich projevy a léčba

Nádory kostí jsou většinou metastázami jiných nádorů jinde v těle. Ty jsou častější. Tento článek pojednává o nádorech kostí primárních, čili vznikajících přímo v kostech. Primární nádory kostí (vzniklé v kostní tkáni) dělí Světová zdravotnická organizace podle různých vlastností do 9 skupin. Rozčlenění a popis jednotlivých nádorů je nad rámec tohoto článku, budou zde však popsány obecné vlastnosti. U nádorů kostí je speciální to, že mimo zhoubných a nezhoubných rozlišujeme ještě tak zvané agresivní (přechodné). Ty jsou charakteristické tím, že po odstranění často vznikají znovu, ale do dalších tkání se šíří vzácně. Pro kostní nádory bývá typický výskyt častější u jednoho z pohlaví, v konkrétní věkové skupině, na konkrétním místě v kostře. Většina nádorů kostí se objevuje v oblasti stehenní kosti nad kolenem, dalšími častými místy jsou stehenní kost v blízkosti pánve, pažní kost v blízkosti ramene a samotná pánev. Nejtypičtějšími příznaky jsou bolestivost daného místa, zvláště klidová a v noci. Dochází k poruchám funkce dané oblasti a omezení pohybu na dané straně. Často je hmatatelný odpor, tvrdší místo, které není bolestivé. Obvod končetin není stejný v odpovídajících si místech. Pokud je pojato podezření na kostní nádor, jsou provedena další vyšetření. Odebírá se krev, ve které se pátrá po charakteristických ukazatelích svědčících o přítomnosti nádoru v těle. Nejjednodušším a účinným vyšetřením je rentgenový snímek, na kterém zkušený lékař pozná nádorové změny. Rentgen může být doplněn jiným vyšetřením, jako je CT (počítačová tomografie) či MRI (magnetická rezonance) pro zobrazení měkkých tkání kolem postižené kosti, pro zjištění, nejsou-li také postiženy. Z postižené kosti se mohou také odebírat vzorky k posouzení, o který přesně typ nádoru se jedná. Léčba závisí na typu nádoru. Většinou (ne však vždy) se jedná o chemoterapii pro zmenšení nádoru (pokud se podává před operací) nebo pro odstranění možných zbylých nádorových buněk po operaci. Chemoterapie se též používá k odstranění metastáz (druhotných ložisek). Druhou částí léčby je operace s odstraněním nádoru, pokud jsou vytvořeny a je to možné, tak i metastáz. Šance na úplné uzdravení se velmi liší podle typu nádoru a také podle časnosti záchytu – čím dříve, tím lépe.

Nádory kostí a jejich rizikové faktory

Rizikové faktory kostních nádorů nejsou známy. Rozhodně je ale vhodné vyhýbat se rizikovým faktorům pro vznik jiných nádorů jako je kouření, alkohol, nadměrné vystavení slunečnímu záření či záření solárií, uzená, smažená, připálená jídla apod. Následky onemocnění mohou být různé. Často to bývají bohužel onemocnění smrtelná. I když je cílem zachovat končetinu při odstraňování nádorů, někdy to není možné a je nutno končetinu amputovat (odstranit).

Pokud jste nabyli dojmu, že Vy sami, či někdo ve Vašem okolí by mohl trpět tímto onemocněním, protože vykazuje některé typické známky, neváhejte a poraďte se se svým ošetřujícím lékařem, protože i zde, jakožto u všech nádorových onemocnění platí, že čím dříve je zjištěno onemocnění, tím lepší je šance na uzdravení.