Zlomenina kosti

Zlomenina kosti

Kost, aby byla schopná udržet naše tělo, aby mohla pomáhat svalům v pohybu, či tvořit ochranné pouzdro našim orgánům, musí zůstat celistvá, nepoškozená. Zlomeniny patří mezi jedny z nejčastějších úrazů vůbec. Jde o porušení právě této zmíněné celistvosti kosti, ať už úplně, kdy se kost rozdělí na dvě a více částí, anebo neúplně, kdy dojde k nalomení neprocházející celou šířkou kosti. Pokud je kost zlomená či nalomená, bolí, takže zlomeniny většinou nezůstávají nepovšimnuty.

Zlomenina kosti, její vznik a projevy

Pokud jsou na kosti vyvíjeny příliš velké nároky, ať už tlakové, tahové, či na ně působí nějaká náhlá, nepřirozená síla zvenčí, může dojít ke zlomení. Kost je, jako jiné tkáně v organismu, zásobená krví hustou sítí cév, procházejících i vevnitř kosti. Tyto cévy bývají při zlomeninách poškozeny. Záleží ne jejich průměru, zdali dochází k velkému, či menšímu krvácení, se kterým si tělo za krátkou dobu samo poradí. Velké krvácení je charakterizováno zvětšením objemu končetiny. U zlomeniny pánevní kosti dochází k silnému krvácení, které ohrožuje člověka na životě, avšak vůbec nemusí být při pohledu na zraněného postřehnutelné. Svrchní vrstva kostí – okostice (periost) je inervována – nacházejí se v ní nervová zakončení snímající i pocity bolesti. Vzhledem k tomu, že je to svrchní vrstva, dojde k jejímu narušení při zlomenině vždy, proto zlomenina ukrutně bolí. Přidává se k tomu i bolest z okolních tkání poškozených buďto silou, která zlomeninu vyvolala, anebo samotnými úlomky kosti, které své okolí zraňují. Z toho vyplývá, že pokud již ke zlomenině došlo, bude tento stav provázen především velkou bolestí v dané oblasti, otokem či modřinou (hematomem), neschopnosti s danou končetinou pohnout, aniž by silně bolela. Končetina může nabýt nepřirozeného tvaru (zahnutí), což je viditelné hlavně na dlouhých kostech. Zlomeniny můžeme rozdělit podle jejich vlastností, jednoduché je rozdělení na uzavřené (kostní úlomky se nacházejí na svém místě, či v jeho blízkosti, aniž by došlo k porušení kůže) a otevřené zlomeniny (část kostí porušila kůži a může čnít do vnějšího prostředí). V tomto případě je nutné toto místo co nejčistěji (ideálně sterilně) překrýt, aby nedošlo k proniknutí mikrobů do rány a do kosti!

Komplikace a léčba zlomeniny kosti

Co se týče síly, která je zlomeninu schopná způsobit, je to různé. Samozřejmě tenčí kosti jsou méně odolné, než například kost stehenní, která je největší a nejsilnější kostí v těle. Malé děti mají kosti odolné, protože jsou pružné, naopak staří lidé mají kosti choulostivé. Důležité je posoudit, zdali nedošlo ke zlomenině silou malou, při běžné denní činnosti, což by nás mělo upozornit na možné onemocnění kostí, při kterém jsou kosti křehčí než za normálního stavu – např. osteoporóza. Následky samotné zlomeniny jsou také velmi různé a závisí na typu – prostá/tříštivá zlomenina (tříštivá se opravuje hůře), na poškození okolní tkáně (někdy natolik poškozená, že je nutná amputace), na infekci (také může vést k nutnosti odstranění většího množství tkáně), na věku daného jedince, na jeho dalších onemocněních (např. osteoporóza, cukrovka, při které se rány hůře hojí), na spolupráci pacienta s lékařem. V každém případě je potřeba počítat se znehybněním na určitou dobu, při složitých zlomeninách s operací, a s následnou nutností rehabilitace (cvičení), než bude daná kost schopna vykonávat svou činnost. Někdy, často u starších lidí, může dojít k tomu, že končetina již nebude schopna takového rozsahu pohybu, jako před zraněním. Při nejhorších poraněních může být nutno poškozenou část končetiny odstranit (amputovat).

Zlomenina kosti – nutné odborné vyšetření

Pokud u Vás, či u někoho ve Vašem okolí dojde ke zlomenině, rozhodně se ji nesnažte přecházet, či léčit doma, mohlo by dojít ke špatnému srůstu a znetvoření daného místa (nejčastěji končetiny) spolu se zhoršením funkce. Vyhledejte, prosím, lékaře, u něj se informujte a svěřte se do rukou odborníků. Nepodceňujte také klid a následnou rehabilitaci.