Plané neštovice

Plané neštovice

Plané neštovice, odborně varicella, jsou virové infekční onemocnění, které postihuje nejčastěji děti v předškolním nebo mladším školním věku. Původcem planých neštovic je Varicella zoster virus, který patří do stejné skupiny, jako původce oparu nebo infekční mononukleózy. Je důležité si uvědomit, že jde o jiné onemocnění než tzv. pravé neštovice, které jsou mnohem nebezpečnější, ale které již byly zcela vymýceny.

Původce planých neštovic

Původcem planých neštovic je virus Varicella zoster, který patří do velké skupiny herpetických virů. Jsou to jedny z nejrozšířenějších virových původců onemocnění jak u člověka, tak zvířat. Jde o tzv. DNA virus, tedy takový, které ve své částici obsahuje deoxyribonukleovou kyselinu, tedy DNA. Základní charakteristikou těchto virů je jejich dlouhodobé přetrvávání v organismu.

Přenos planých neštovic

Plané neštovice vykazují kapénkový přenos, tedy nejčastěji drobnými kapičkami uvolněnými z nosu nebo ústní dutiny při kýchání. Druhou možností nákazy je pak přímý kontakt s nemocným. Onemocnění je velmi nakažlivé a při pobytu v blízkosti nemocného je velká pravděpodobnost přenosu infekce na zdravé osoby. Nemocní jsou považováni za nakažlivé již 2 dny před výsevem vyrážky a dále po celou dobu tvorby nových puchýřků. Po tuto dobu by měl být nemocný izolován od okolí, aby se zabránilo přenosu planých neštovic. Ve fázi tvorby strupů již jedinec nakažlivý není.

Projevy planých neštovic

Plané neštovice mají velmi typický průběh, i když u každého pacienta se mohou projevit s různou intenzitou. Z počátku se plané neštovice projevují nenápadnými příznaky, jako je bolest hlavy nebo lehce zvýšená teplota. Později se především na hlavě a trupu začnou vytvářet drobné zarudlé hrbolky, ze kterých po několika hodinách vznikají puchýřky s centrální vkleslinou. Puchýřků postupně přibývá a jejich výsev je doprovázen výrazným svěděním. Jak puchýřky vyzrávají, tekutina v nich se zakaluje a postupně jí ubývá, až zbudou pouze drobné stroupky. Onemocnění se zcela vyhojí do 2 až 3 týdnů bez zanechání jizev. Po odeznění příznaků se virus z organismu neztratí, ale přežívá v nervové tkáni a v období oslabení organismu může být znovu probuzen, což vede ke vzniku pásového oparu.

Diagnostika planých neštovic

Diagnostika planých neštovic vychází především z klinických příznaků. Pátráme po puchýřkách v různé fázi vyzrávání a s typickou lokalizací. Zároveň vycházíme z nízkého věku pacienta, kdy výskyt tohoto onemocnění předpokládáme. Diagnóza je potvrzena odebráním vzorku obsahu puchýřku, kde prokážeme přítomnost viru. Stejně tak je možné stanovit specifické protilátky proti viru v odebraném vzorku krve pacienta.

Léčba planých neštovic

Léčba planých neštovic je založena na tlumení příznaků. Jelikož jde o virové onemocnění, nelze k léčbě použít antibiotika. Nepoužíváme ani protivirové léky, obecně označované jako antivirotika, které se výborně osvědčují při léčbě prvních příznaků oparu rtu. Plané neštovice jsou léčeny především tlumením doprovodných příznaků. Podávají se přípravky na snížení horečky, puchýřky se potírají pudrem nebo protizánětlivou mastí. Nově se od ošetřování puchýřků ustupuje, aby mohla kůže dýchat a došlo k urychlení hojení. V komplikovaných případech podáváme antivirovou léčbu ve formě tablet či injekčních roztoků. Toto řešení je však spíše výjimečné. Očkování proti planým neštovicím v dnešní době existuje, ale běžně se nepoužívá. Výjimku tvoří pouze dospělé osoby, které neprodělaly infekci v dětství a je u nich zvýšené riziko nákazy, např. učitelé a další pracovníci, kteří jsou v úzkém kontaktu s dětmi.

Komplikace planých neštovic

Komplikace planých neštovic mohou nastat z mnoha příčin. Nejčastěji dochází k infekci v dětském věku, kdy je základním projevem výsev puchýřků. K hlavním komplikacím planých neštovic patří zanesení bakteriální infekce do svědivých puchýřků škrábáním. V dospělosti však mohou mít plané neštovice mnohem agresivnější průběh. Kromě kůže mohou plané neštovice postihnout i sliznice v dutině ústní, především na tvrdém patře a na vnitřní straně tváří. U dospělých je častou komplikací i zápal plic, krvácivé projevy, postižení jater či kloubů. Další velmi nebezpečnou, o to však vzácnější komplikací je herpetická meningoencefa­litida, tedy zánět mozkových blan a mozku.

Plané neštovice v těhotenství

Velké riziko představují plané neštovice pro těhotné ženy. Virus planých neštovic prostupuje placentou a může způsobit nevratné poškození plodu. Pokud dojde k onemocnění ženy planými neštovicemi v prvním trimestru, hrozí vznik tzv. syndromu kongenitální varicelly. Ta se projevuje vývojovými vadami končetin, očí a také jizevnatými změnami na kůži. Novorozenec může být postižen tzv. neonatální varicellou, která vzniká v momentě, kdy je matka postižena planými neštovicemi v období pěti dnů před porodem nebo dva dny po porodu. Tíže poškození novorozence pak závisí na době, kdy matka onemocněla.