Zánět prostaty

Zánět prostaty

Prostata je orgán, který je uložen pod močovým měchýřem, jejím středem prostupuje močová trubice a na její zadní stranu naléhá konečník. Hlavní funkcí je tvorba prostatického sekretu, který je součástí ejakulátu. Zajišťuje delší přežívání spermií a usnadňuje jejich pohyb. Zánět prostaty je jedno z nejčastějších zánětlivých onemocnění, se kterým se v urologii setkáváme. Podle délky trvání rozeznáváme zánět prostaty akutní a chronický. Hranicí jsou tři měsíce, pak jde o zánět prostaty chronický. Většinou je onemocnění spojené se zánětem dolních cest močových, odkud se onemocnění do prostaty šíří, a to buď cestou vzestupnou z oblasti močové trubice, nebo cestou sestupnou z oblasti močového měchýře.

Příznaky zánětu prostaty

Diagnózu zánětu prostaty zakládáme na příznacích, kterými se projevuje, dále pak fyzikálním vyšetřením a laboratorním vyšetřením moče a prostatického sekretu po masáži prostaty. Akutní zánět prostaty je náhlé horečnaté onemocnění. Projevuje se bolestí, která je lokalizována v oblasti nad sponou stydkou a v oblasti hráze. Příznaky spojené s močením zahrnují opakované močení malého objemu moči, náhlou a neodkladnou nutnost močit, obtížné močení, slabší proud moči a bolestivost při močení, která se může stupňovat. Z celkových příznaků zánětu prostaty je to horečka, zimnice, třesavka, slabost, nevolnost až zvracení. Méně často je to zrychlený dech, vyšší srdeční frekvence, snížený krevní tlak. U chronického zánětu prostaty nás na diagnózu mohou přivést především opakované záněty dolních cest močových. Období mezi těmito záněty může být zcela bez příznaků, ale častěji se setkáme s častějším močením malého objemu moči, močením v noci, náhlou potřebou se vyprázdnit, bolestivostí a pocitem tlaku při močení či pocitem neúplného vyprázdnění. Dále se u zánětu prostaty setkáváme s bolestivostí a nepříjemným pocitem v oblasti hráze, penisu, varlat a křížové oblasti. Chronický zánět prostaty je nejčastější příčinou opakovaných zánětů dolních močových cest u mužů.

Vyšetření při zánětu prostaty

Při fyzikálním vyšetření je stěžejní vyšetření prostaty přes konečník. Při akutním zánětu prostaty je předstojná žláza zvětšená, nepravidelného tvaru a bolestivá na pohmat. Masáž prostaty se při tomto onemocnění nesmí provádět. U chronického zánětu prostaty může být nález různorodý, spíše necharakteristický. Při laboratorním vyšetření moči a prostatického sekretu nalézáme v obou případech bílé krvinky, které nám ukazují na probíhající zánět. Kultivace, což je zjištění přítomnosti bakterií, je taktéž v obou případech pozitivní. Do skupiny zánětu prostaty také řadíme stav, kdy pacient má příznaky chronického zánětu, ale vyšetření na přítomnost bílých krvinek i kultivace jsou negativní, tento stav označujeme jako chronickou pánevní bolest. Naopak se setkáváme také s náhodným průkazem bílých krvinek, ačkoliv pacient nemá žádné příznaky. Pak mluvíme o bezpříznakovém zánětu prostaty.

Terapie zánětu prostaty

Při léčbě akutního i chronického zánětu prostaty je nejdůležitější léčba antibiotiky, které musí dosahovat dostatečných koncentrací v prostatě a musí trvat dlouho, alespoň 30 dní. U chronického zánětu prostaty se uplatňují režimová opatření jako dieta s vynecháním dráždivých jídel, která zvyšují prokrvení ve žláze, dále vynechat některé aktivity, jako je například jízda na kole. Další možností, kterou je výhodné kombinovat s antibiotiky, je masáž prostaty 2–3 x týdně, zvyšuje prokrvení a usnadňuje průnik antibiotik do tkáně. Podobný efekt lze dosáhnout častou ejakulací. V prevenci zánětu prostaty se uplatňuje předcházení rozvoje infekce dolních cest močových, jako je intimní hygiena, nezadržovat dlouhodobě moč atd. Pokud se onemocnění rozvine, dodržujte užívání antibiotik. Komplikace, které se mohou rozvinout, jsou závažné, jde například o zánět parenchymu ledvin, který může vést až ke ztrátě jejich funkce, zánět nadvarlete a další.