Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Rakovina žlučníku
Rakovina žlučníku je zhoubné nádorové onemocnění žlučníku. Rakovina žlučníku se ze začátku může projevovat jako zánět, a proto se s léčbou samotné rakoviny žlučníku mnohdy začíná pozdě. Léčba rakoviny žlučníku je založena na chirurgickém odstranění žlučníku, chemoterapii a ozařování. Zhoubný nádor žlučníku je onemocnění s nejhorší prognózou mezi zhoubnými nádory.
Rakovina žlučníku
Nádorová onemocnění vznikají ve chvíli, kdy se některá z buněk našeho těla vymkne kontrole, začne se nekontrolovatelně množit a růst a běžně fungující mechanismy naší obranyschopnosti nejsou schopny tento děj nijak zastavit. Rakovina žlučníku se nachází na pátém místě na stupnici nejčastějších nádorů trávicí soustavy. Z těch však tvoří méně než 6 %. Tyto tumory, stejně jako nádory všech dalších orgánů těla, se dělí na zhoubné (maligní) a nezhoubné (benigní), přičemž výskyt malignit je zde bohužel převažující.
Nádor
Nádor je útvar tvořený nádorovými buňkami, u kterých došlo ke změnám v genetické informaci a důsledkem je změna chování oproti buňkám zdravým. Nádory dělíme na nezhoubné, benigní, a zhoubné, maligní. Nezhoubný nádor roste pomalu, neprorůstá do svého okolí a nezakládá druhotná nádorová ložiska, tzv. metastázy. Může ovšem svojí velikostí utlačovat okolní orgány a narušovat tak jejich funkci. Jejich prognóza však bývá dobrá. Zhoubné, tedy maligní, nádory rostou rychle, agresivně prorůstají do okolních tkání, které ničí. Zároveň tvoří metastázy růžně daleko od hlavního nádoru.
Rakovina žlučníku
Rakovina žlučníku je laický název pro zhoubný nádor žlučníku, odborně nazývaný adenokarcinom. Ten vychází z buněk epitelových, které vytvářejí vnitřní povrch žlučového měchýře a jsou tedy součástí sliznice. Maligní nádory mají tendenci šířit se do okolních tkání a narušovat je. Vzhledem k blízkému vztahu mezi žlučníkem a játry, ke kterým zespoda přiléhá, se v pozdějších stádiích nemoci často nádory šíří právě do jejich tkáně. Kromě toho mohou prorůstat i do střeva, slinivky břišní, nebo pobřišnice. Pokud jde o zakládání metastáz, v případě rakoviny žlučníku jde především o metastázy do nejbližších mízních uzlin a jater, kde jsou mnohdy vícečetné.
Výskyt rakoviny žlučníku
Karcinomy žlučníku jsou poměrně vzácné, které se nejčastěji objevují u žen starších 70 let, přičemž u žen obecně je jejich výskyt až pětkrát častější než u mužů. Pravděpodobným důvodem pro vznik této skutečnosti je souvislost mezi tumorem a přítomností žlučníkových kamenů, které se u žen tvoří ve větší míře. Významně častěji se vyskytují rovněž u pacientů trpící ulcerózní kolitidou.
Projevy rakoviny žlučníku
Projevy rakoviny žlučníku jsou v počátečních stádiích obvykle skryty za dlouhotrvajícími žlučníkovými obtížemi. Typické jsou především necharakteristické potíže se zažíváním. Nádor se však může projevit i jako náhle vzniklý zánět žlučníkového měchýře. V pozdějších stádiích je charakteristická trvalá bolest vpravo pod žebry. Brzy se rozvíjí žloutenka, nechutenství, hubnutí a zvracení.
Diagnostika rakoviny žlučníku
Diagnostika rakoviny žlučníku je velice svízelná, jelikož se v počátečních stádiích prakticky neprojevuje, a proto bývá odhalena až v pokročilejších stádiích. Diagnostika rakoviny žlučníku spočívá v anamnéze, samotném vyšetření lékařem a využitím zobrazovacích metod. Lékař může při vyšetření odhalit zvětšení jater i tuhý útvar těsně pod nimi. V krevních odběrech nalézáme změny příznačné pro městnání žluči a zvýšení hladiny bilirubinu poukazující na vznik žloutenky na základě zúžení vývodů žlučových cest. Závažným problémem při stanovování diagnózy může být skutečnost, že velký počet tumorů žlučníku má tendenci vytvářet svým šířením stejnoměrné zesílení stěny váčku, které se na první pohled velice podobá zánětlivému procesu. Ze zobrazovacích metod, používaných při diagnostice rakoviny žlučníku se jako první využívá ultrazvuk. Pokud při něm získáme podezření na přítomnost nádoru, následuje vyšetření CT a v některých případech i tzv. ERCP, tedy endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie. Jde o vyšetření, při němž se zavede ohebný trubicovitý nástroj ústy až do žlučových cest. Žlučové cesty i žlučník se napustí kontrastní látkou a ta je pak zobrazována rentgenovými paprsky. Významné je i odebrání vzorku podezřelé tkáně pro vyšetření pod mikroskopem, při kterém se nejsnáze odhalí přítomnost nádorových buněk.
Léčba rakoviny žlučníku
Stanovení diagnózy je u rakoviny žlučníku bohužel ve většině případů pozdní. Obvykle je již rozvinuta žloutenka způsobená zúžením žlučových cest. V takovém případě je její odstranění prvním nezbytným krokem léčby. Nejúčinnějším postupem při zneškodňování tumoru je chirurgický zákrok. Při něm se vyjme celý žlučník i s postiženou jaterní tkání a mízními uzlinami. Tato operace je však vhodná pouze pro nemocné s včasným záchytem nemoci. V jiných situacích se využívá především chemoterapie a ozařování. Rakovina žlučníku je závažným onemocněním, jehož příznaky se nesmí podcenit. Podobně jako u jiných typů rakoviny je včasné zjištění této nemoci klíčem k úspěšné léčbě.
Prevence a prognóza rakoviny žlučníku
V rámci prevence rakoviny žlučníku je nejdůležitější včas řešit jiná onemocnění žlučníku, jako jsou záněty či žlučníkové kameny. V případě nutnosti chirurgickému zákroku a odebrání žlučníku pro žlučníkové kameny je potřeba se tomuto zákroku nebránit. U časných stádií rakoviny žlučníku, po jeho odstranění, se udává pětileté přežití až u 80 % pacientů. Naneštěstí je tato diagnóza odhalena ve většině případů v pokročilých stádiích, která má horší prognózu. Zde se pětileté přežití po chirurgickém odstranění nádoru i žlučníku udává kolem 30 %. V případě, že je rakovina žlučníku tak pokročilá, že nelze provést ani operační zákrok, nemocný přežívá kolem 6 měsíců.
Diskuze