Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Sodík
Sodík je jedním z nejdůležitějších prvků lidského organismu. Sodík je jednak osmoticky aktivní látka, a udává tak tzv. osmolaritu plazmy, dále sodík souvisí s hospodařením s vodou, nervovým přenosem a mnoha dalšími pochody. Nedostatek i nadbytek sodíku mohou mít pro organismus fatální následky...
Sodík
Sodík je jedním z nejdůležitějších stopových prvků – látek, které jsou pro nás nezbytné a stačí je přijímat v malém množství. Jejich nadbytek i nedostatek nám škodí. Naše tělo obsahuje průměrně 90 gramů sodíku, přičemž zhruba polovina je ho obsažena v kostech. Druhá polovina je nerovnoměrně rozložena mezi sodík nacházející se v prostoru, který obklopuje buňky, a sodík uvnitř buněk. A jaká je funkce sodíku v našem organismu?
Sodík a jeho funkce
Sodík se v zásadě pohybuje a vyskytuje všude spolu s chlorem. V suchém prostředí vytváří sloučeninu NaCl, což není nic jiného než obyčejná sůl. A jak dobře víme, sůl do sebe snadno táhne vodu. Stejně to funguje i v našem těle, jen tam je sůl rozpuštěna ve vodě. Tam kde je víc sodíku (potažmo chloru), tam je i více vody. Sodík nám tedy pomáhá udržovat správný podíl vody v jednotlivých tělesných oddílech – ve tkáních, v krvi, v mozkomíšním moku a například i v moči. Hlavní důsledky poruch hospodaření těla se sodíkem se projeví změnou rozložení vody v těle. Denní příjem sodíku je velmi rozdílný. Závisí na dietních zvyklostech každého z nás. Přesto jeho množství v těle zůstává relativně stálé. Je tomu tak díky našim ledvinám, které nadbytečný sodík vyloučí, nebo naopak sodík zadržují, pokud ho má tělo nedostatek.
Sodík a jeho nedostatek
Nedostatek sodíku se rozvíjí velmi zvolna. Pokud klesne příjem sodíku potravou, ledviny se začnou snažit vylučovat ho co nejméně, a proto je jeho pokles velmi pozvolný. K velkým a nebezpečným ztrátám sodíku dochází jinými způsoby – zejména zvýšenými ztrátami. Mezi hlavní příčiny můžeme zařadit ledvinná onemocnění, jako chronické i akutní ledvinné selhání, Addisonovu nemoc, těžké průjmy a zvracení, popáleniny, nebo silné pocení, které „dopíjíme" jen čistou vodou. Projevem velkých ztrát sodíku jsou i ztráty tekutin. Klesá množství krevní plazmy, tedy i celkový objem krve, a krev se zahušťuje. To zvýšeně zatěžuje naše srdce a také zhoršuje okysličování tělesných tkání. Navenek můžeme pozorovat bledou a chladnou kůži, která je svraštělá. Klesá i krevní tlak a sníží se (nebo zcela zastaví) produkce moči. Při extrémních ztrátách může dojít dokonce k zástavě krevního oběhu a smrti.
Sodík a jeho nadbytek
V potravě je běžně přijímáno větší množství sodíku, než je zapotřebí. Naše tělo ale snadno přebytečný sodík odstraní. To však platí pro zdravý organismus, nikoliv pro nemocné nebo novorozence. Nejvíce sodíku odchází v podobě moči, znatelně méně pak stolicí a potem. Pokud prudce stoupne příjem sodíku potravou, tělo je ho schopno vyloučit, ale až za několik dní. Proto napřed jeho množství stoupá a spolu s ním je zadržována i voda. Proto stoupne i tělesná hmotnost. Pokud jde o dlouhodobější stav, dochází ke vzniku otoků a výrazněji stoupá tělesná hmotnost. Může docházet i ke zvýšené zátěži krevního oběhu a srdce. Ke zvýšení hladiny sodíku může vést onemocnění ledvin, zvýšená funkce kůry nadledvin, vysoký příjem sodíku potravou nebo infuzí.
Vysokého množství sodíku v potravě by se měli vyvarovat zejména lidé, kteří trpí vysokým krevním tlakem, nebo onemocněním ledvin. Na nedostatek sodíku by si měli dávat pozor zejména starší lidé, nemocní trpící průjmy, zvracením a lidé pracující v teplém vlhkém prostředí. Ti by měli dostatečně doplňovat tekutiny – ideálně ne jen čistou vodou, ale například minerální vodou.