Srdeční vady v dospělosti

Srdeční vady v dospělosti

Srdečními vadami v dospělosti myslíme hlavně získané poruchy srdečních chlopní.  Přítomnost vrozených srdečních vad v dospělosti se v dnešní době příliš nevyskytují z důvodu včasných chirurgických zákroků ihned po narození či v ranném dětství. Nicméně je možné, že vrozená srdeční vada nebyla v dětsví odhalena a je tedy diagnostikována až v dospělosti.

Vrozené srdeční vady v dospělosti 

Existuje řada vrozených srdečních vad, které se projeví ihned po narození. U takových nejčastěji dochází k okamžitému chirurgickému řešení. Někdy se však může stát, že tato vrozená vada nebyla diagnostikována a je odhalena až v dospělosti.

• Projevy vrozené srdeční vady v dospělosti zahrnují dušnost, únavu, sníženou výkonnost jedince a rovněž srdečním šelestem. V závislosti na typu vady může být přítomna i cyanóza, tedy promodrání.
• Diagnostika typu vrozené vady srdce u dospělého jedince je úkolem pro kardiologa, tedy lékaře specializujícím se na onemocnění srdce.
• Léčba srdečních vad bývá operační a je v rukou kardiochirurgů.

Podle četnosti patří mezi nejčastější vrozené srdeční vady v dospělosti:

• defekt síňové přepážky, tedy přítomnost otvoru mezi pravou a levou síní
• defekt komorové přepážky, tedy přítomnost otvoru mezi komorami
• otevřená tepenná dučej spojující srdečnici a plicnici
• Fallotova tetralogie

Získané srdeční vady v dospělosti 

Získané srdeční vady v dospělosti představují především onemocnění chlopní. Srdeční chlopně zabraňují zpětnému toku krve v srdci. Zároveň však pomáhají, aby se neokysličená krev v srdci dostala z pravé síně do pravé komory a z té plicnicí do plic. Zde dochází k jejich okysličení a poté krev putuje srdečními žílami do levé síně a levé komory, ze které je vypuzována přes srdečnici do těla. Lidské tělo je za svůj život vystaveno různým škodlivým vlivům, které srdeční chlopně poškozují. 

Vznik chlopenních vad v dospělosti

Poškození chlopní se vyskytuje při revmatické horečce, dále se vyvíjí jako následek působení různých infekcí srdce, nebo chlopeň jednoduše časem degeneruje a je prostoupená vápníkem. Závažná chlopenní vada může vzniknout i jako následek infarktu myokardu. Někdy bývá příčinou selhání funkce chlopně pokročilejší ateroskleróza, méně častými příčinami jsou onemocnění pojivové tkáně a některé další nemoci. Některé srdeční vady se u dospělých nemusí vůbec projevovat a bývají náhodným nálezem při vyšetření srdce z jiných příčin.

Typy a příznaky postižení chlopní

V rámci srdečních vad v dospělosti bývají nejčastěji postiženy chlopně. Srdeční chlopně mohou být postiženy ve smyslu jejich zúžení,které brání tak odtoku krve z daného oddílu srdce do oddílu následujícího, nebo je naopak chlopeň nedomykavá a krev se zčásti vrací do předchozího srdečního oddílu. Vzhledem k tomu, že jsou v srdci chlopně celkem na čtyřech místech, závisí příznaky na tom, která z chlopní je postižená.

• Nejčastější získanou srdeční vadou v dospělosti je tzv. aortální stenóza, tedy zúžení aortální chlopně. Vzniká v důsledku vápenatění chlopně a její cípy se tak stávají nepohyblivé. Základním problém této vady je nedokonalý odtok krve z levé komory do aorty. Tlak krve v srdečnici je tak oslaben a do těla se nedostává dostatečné množství okysličené krve. Následkem nedostatečného tlaku krve jsou nedokrvením mozku vyvolané závratě a mdloby. Protože srdce pracuje proti zvýšenému odporu, zúženému místu, více se proto namáhá. To vede ke ztluštění svaloviny levé komory, která má vyšší nároky na přísun okysličené krve věnčitými tepnami. Dodávky okysličené krve srdečním buňkám v tomto případě někdy nestačí, což se projeví bolestí na hrudi a vzniká angina pectoris. Při dlouhodobé nadměrné námaze může dojít k selhání srdce. Řešení této vady je chirurgické pomocí otevřené operace, nebo nám může pomoci speciálními metodami invazní kardiolog.
• Další možností je nedomykavost aortální chlopně. Tento typ vady vzniká na podkladě celé řady příčin, jako je infekční endokarditida, revmatická horečka, ale i disekce aorty či Marfanův syndrom. Nedomykavost chlopně znamená, že není schopna se úplně zavřít a tím dochází k zpětnému toku krve, tzv. regurgitaci. Dochází tedy k přetěžování levé komory. Příznaky jsou podobné jako u aortální stenózy.
• Mitrální stenóza, tedy zúžení dvojcípé chlopně nacházející se mezi levou síní a levou komorou, je dnes již vzácnější stav. Dochází k hromadění krve v pravé síní, čímž se v této zvyšuje i tlak a dochází k jejímu roztažení. To se přenáší í na plicní žíly, plíce a často i na pravou polovinu srdce. V roztažené levé síni často vznikají krevní sraženiny, které mohou být zdrojem embolizace například do mozku.
• Mitrální nedomykavost vzniká při selhávání levého srdce nebo při onemocnění samotných cípů chlopní. Dochází zde k návratu části krve z levé komory zpět do levé síně a tím se snižuje objem krve vypuzený do těla. Projevuje se nejčastěji dušností a srdečním šelestem.
• Zúžení a nedomykavost trojcípé chlopně, která se nachází mezi pravou síní a pravou komorou, patří mezi vzácná onemocnění. Její zúžení vzniká nejčastěji po prodělané revmatické horečce, nedomykavost pak při selhání pravé komory, většinou při přeneseném městnání z levostranné vady.
• Získané vady pulmonální chlopně jsou nesmírně vzácné.

Diagnostika srdečních vad v dospělosti

V případě diagnostiky vrozených srdečních vad u dospelých je nezbytné provést tzv. ECHO, tedy echokardiografii. Jedná se ultrazvukové vyšetření srdce, při kterém je využíváno schopnosti ultrazvuku procházet do různé hloubky ke tkáním a jeho odrazem vzniká obraz na monitoru, který sleduje lékař. Echokardiografie nám poskytuje obraz o velikosti srdce včetně jeho dutin, o stavu chlopenního aparátu a toku krve. Při diagnostice získaných vrozených vad srdce je možné je odhalit při fyzikálním vyšetření, kdy lékař odhalí srdeční šelest. Pro ověření diagnózy se uřívá echokardiografie. V nejasných případech je možné provést srdeční katetrizaci, při které se zavádějí do srdce tenké hadičky.

Léčba srdečních vad v dospělosti 

Vrozené srdeční vady v dospělosti bývají indikovány k chirurgickému výkonu. Provádějí je specialisté v oboru kardiochirurgie a jejich úkolem je odstranit defekt srdce. V případě nezávažné chlopenní vady je možné ji léčit farmakologicky, tedy užíváním léků, které brání vzniku fibrilace síní, krevních sraženin či zbytňování komor. Významnou chlopenní vadu je však nutné léčit chirurgicky, kdy se nejčastěji implantuje chlopenní náhrada. V některých případech je však možné provést pouze plastiku chlopně, tedy její úpravu bez nutnosti implantace protézy.

Prognóza srdečních vad v dospělosti

Lidé, kteří trpí některou ze srdečních vad, mohou poměrně často žít zcela normální život. Často se však jedná o vady, které svými příznaky svého nositele omezují. Prognóza se u různých srdečních vad liší a závisí převážně na stupni postižení. Bez správně a včasné léčby mohou být vyhlídky pacienta velmi špatné a v nejzávažnějších případech hrozí dokonce úmrtí pro akutní srdeční selhání.