Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Mamografie je rentgenové vyšetření. Vyšetření podstupují ženy preventivně nebo při podezření na onemocnění prsou.
Vředová choroba je onemocnění, které postihuje mnoho lidí v naší populaci. Vředy bývají nejčastěji ve sliznici jícnu, žaludku anebo přilehlé části tenkého střeva, dvanáctníku. Jedná se o defekty sliznice, které se projevují různými zažívacími problémy, často i bolestí.
Menstruační cyklus je pravidelně se opakující proces ženského těla, při kterém dochází na základě hormonálních změn k odlučování děložní sliznice. Menstruace se u žen pravidelně opakuje od puberty a ustává až během menopauzy.
Bolest je nepříjemný pocit, zkušenost sestávající z odpovědi na škodlivý podnět. Je to obranný mechanismus organismu před poškozením či zraněním. Bolest vzniká drážděním nervových zakončení v kůži a v orgánech, které pomocí nervových vláken vysílají vzruch do míchy a vyšších struktur v mozku.
Abscesy neboli hlízy jsou ohraničená zánětlivá ložiska, která se mohou tvořit kdekoliv uvnitř těla nebo na jeho povrchu. Jejich rozměry se různí od drobných puchýřků a vřídků na kůži nebo při vlasových koříncích až po závažnější abscesy zubních lůžek nebo abscesy vnitřních orgánů, například při zánětu slepého střeva (apendixu).
Zvýšený cholesterol v krvi je rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerózy cév, což následně vede ke kardiovaskulárním onemocněním, jako jsou srdeční infarkt, cévní mozková příhoda, plicní embolie anebo ischemická choroba dolních končetin. Velmi významnou roli v léčbě hraje správná životospráva.
Nedaří se vám zhubnout? Trpíte často zácpou a potřebujete si upravit zažívání? Na tyto a mnohé další problémy existuje osvědčená rada - zvyšte příjem vlákniny. Poradíme vám, v jakých potravinách jí je nejvíce.
Homocystein je aminokyselina, která vzniká v těle při metabolismu jiné aminokyseliny – methioninu. Změny v koncetraci homocysteinu jsou dávány do souvislosti s cukrovkou, kardiovaskulárními chorobami, demencí atd. Poruchy hladiny homocysteinu v krvi jsou dány jednak geneticky, jednak naší stravou.
Množství kožních nádorů v poslední době stoupá. Jedním z nejobávanějších kožních nádorů je jistě melanom. Za rizikový faktor se považuje především nadměrné vystavování kůže UV záření. Ochrana před sluncem by měla být tedy samozřejmostí.
Hysteroskopie je šetrná metoda, která se používá jak za diagnostickým účelem, tak za účelem operačním.
Pandemie COVID-19 ovlivňuje globálně nejenom fyzické zdraví, ale také to psychické. Již nyní můžeme s jistotu říci, že v posledním roce přibylo pacientů s úzkostnými poruchami, depresí, post-traumatickým stresem a dalšími stresovými poruchami.
Císařský řez je způsob porodu, při kterém se řezem protne břišní stěna a děloha matky. Důvodem rozhodnutí lékaře pro císařský řez mohou být například malé rozměry pánve, příliš velký plod nebo jeho nevhodná poloha (boční, pánevním koncem apod.) Někdy je důvodem pro císařský řez příliš nízko uložená placenta, která by normálnímu porodu buď zcela bránila, nebo by mohla vyvolat masivní krvácení.
Porod a poporodní období je čas příchodu očekávaného potomka do rodiny a první chvíle s ním strávené. Zbývá jen rozhodnout o přítomnosti otce u porodu a jméně dítěte. Porod je rozdělen do tří fází, které začínají pravidelnými kontrakcemi, pokračuje usilovným tlačením k vypuzení plodu a končí porodem dítěte a placenty. Dítěti se podvazuje a přestřihuje pupečník, je osušen, vyšetřen a zabalen. Žena po porodu odpočívá a čeká na tvorbu mléka ke kojení, zpravidla opouští porodnici 4. nebo 5.den a pak nastává doba šestinedělí.
Nezdravá výživa v těhotenství mívá na vývoj plodu neblahý vliv. Mezi nevhodné potraviny a nápoje patří například kofein, alkohol a jiné povzbudivé látky jako třeba chinin, dále uzeniny, nadměrně kořeněná a slaná jídla, jídla typu fast food a nadměrné množství cukrovinek. Neblahý vliv na plod má také kouření, užívání drog a taktéž vegetariánství a veganství.
Laktátdehydrogenáza je enzym, který je přítomen v celé řadě buněk našeho organismu. Laktátdehydrogenáza hraje velice důležitou roli v metabolismu cukrů, kde umožňuje vznik laktátu, který vzniká při spalování glukózy za nepřítomnosti kyslíku v buňkách. Vyšetření laktátdehydrogenázy nám přináší užitečné informace o stavu srdce, svalů a jater.
Trombocyty - krevní destičky - jsou buňky, které jsou v krvi spoluzodpovědné za její srážení. V případě, že máme nedostatek trombocytů, trpíme zvýšenou krvácivostí, což nás v extrémních, avšak nikoliv vzácných případech ohrožuje na životě. Špatný je však i příliš vysoký počet trombocytů...
Bazofily - bazofilní granulocyty - jsou buňky, které patři do skupiny bílých krvinek, tzv. leukocytů. Bazofily jsou tak součástí imunitního systému, do kterého se zapojují zejména díky obsahu svých granul - látkám histamin a heparin. Vyšetření počtu bazofilů je součástí základního vyšetření krevního obrazu.
Eosinofily - eosinofilní granulocyty - jsou buňky, které patří do rodiny bílých krvinek, leukocytů. Eosinofily tak tvoří společně s ostatními bílými krvinkami imunitní systém člověka. Samotné eosinofily jsou zodpovědné zejména za boj proti parazitům, kteří napadli naše tělo...
Monocyty jsou buňky, které patří do rodiny leukocytů, tedy bílých krvinek. Monocyty jsou tak součástí našeho imunitního systému a to zejména díky své schopnosti fagocytózy - tedy díky schopnosti pohlcovat částice ze svého okolí. Monocyty mají v různých tkáních různá jména - asi nejznámějším příkladem monocytů jsou makrofágy.
Lymfocyty jsou buňky, které patří do rodiny leukocytů, bílých krvinek. Lymfocyty se dělí na B a T lymfocyty a ještě dále na různé podskupiny. Lymfocyty jsou buňky bojující proti infekcím a jsou podstatou tzv. specifické imunity.
Neutrofily - neutrofilní granulocyty - jsou buňky, které patři do rodiny bílých krvinek, leukocytů. Neutrofily hrají zásadní roli v mechanismech tzv. vrozené imunity. Neutrofily jsou totiž - spolu s jinými buňkami - podstatou zánětu, který je základním obranným mechanismem našeho těla.
Retikulocyty jsou buňky, které představují jedno z vývojových stádií červených krvinek (erytrocytů). Retikulocyty tedy vznikají v kostní dření, a svým postupným vyzráváním se mění v červené krvinky. Počet retikulocytů vyšetřujeme ve chvíli, kdy se chceme blíže podívat na to, jak moc nebo málo v našem organismu vznikají erytrocyty.
