Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Mamografie je rentgenové vyšetření. Vyšetření podstupují ženy preventivně nebo při podezření na onemocnění prsou.
Vředová choroba je onemocnění, které postihuje mnoho lidí v naší populaci. Vředy bývají nejčastěji ve sliznici jícnu, žaludku anebo přilehlé části tenkého střeva, dvanáctníku. Jedná se o defekty sliznice, které se projevují různými zažívacími problémy, často i bolestí.
Menstruační cyklus je pravidelně se opakující proces ženského těla, při kterém dochází na základě hormonálních změn k odlučování děložní sliznice. Menstruace se u žen pravidelně opakuje od puberty a ustává až během menopauzy.
Bolest je nepříjemný pocit, zkušenost sestávající z odpovědi na škodlivý podnět. Je to obranný mechanismus organismu před poškozením či zraněním. Bolest vzniká drážděním nervových zakončení v kůži a v orgánech, které pomocí nervových vláken vysílají vzruch do míchy a vyšších struktur v mozku.
Abscesy neboli hlízy jsou ohraničená zánětlivá ložiska, která se mohou tvořit kdekoliv uvnitř těla nebo na jeho povrchu. Jejich rozměry se různí od drobných puchýřků a vřídků na kůži nebo při vlasových koříncích až po závažnější abscesy zubních lůžek nebo abscesy vnitřních orgánů, například při zánětu slepého střeva (apendixu).
Zvýšený cholesterol v krvi je rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerózy cév, což následně vede ke kardiovaskulárním onemocněním, jako jsou srdeční infarkt, cévní mozková příhoda, plicní embolie anebo ischemická choroba dolních končetin. Velmi významnou roli v léčbě hraje správná životospráva.
Nedaří se vám zhubnout? Trpíte často zácpou a potřebujete si upravit zažívání? Na tyto a mnohé další problémy existuje osvědčená rada - zvyšte příjem vlákniny. Poradíme vám, v jakých potravinách jí je nejvíce.
Homocystein je aminokyselina, která vzniká v těle při metabolismu jiné aminokyseliny – methioninu. Změny v koncetraci homocysteinu jsou dávány do souvislosti s cukrovkou, kardiovaskulárními chorobami, demencí atd. Poruchy hladiny homocysteinu v krvi jsou dány jednak geneticky, jednak naší stravou.
Množství kožních nádorů v poslední době stoupá. Jedním z nejobávanějších kožních nádorů je jistě melanom. Za rizikový faktor se považuje především nadměrné vystavování kůže UV záření. Ochrana před sluncem by měla být tedy samozřejmostí.
Hysteroskopie je šetrná metoda, která se používá jak za diagnostickým účelem, tak za účelem operačním.
Pandemie COVID-19 ovlivňuje globálně nejenom fyzické zdraví, ale také to psychické. Již nyní můžeme s jistotu říci, že v posledním roce přibylo pacientů s úzkostnými poruchami, depresí, post-traumatickým stresem a dalšími stresovými poruchami.
Císařský řez je způsob porodu, při kterém se řezem protne břišní stěna a děloha matky. Důvodem rozhodnutí lékaře pro císařský řez mohou být například malé rozměry pánve, příliš velký plod nebo jeho nevhodná poloha (boční, pánevním koncem apod.) Někdy je důvodem pro císařský řez příliš nízko uložená placenta, která by normálnímu porodu buď zcela bránila, nebo by mohla vyvolat masivní krvácení.
Porod a poporodní období je čas příchodu očekávaného potomka do rodiny a první chvíle s ním strávené. Zbývá jen rozhodnout o přítomnosti otce u porodu a jméně dítěte. Porod je rozdělen do tří fází, které začínají pravidelnými kontrakcemi, pokračuje usilovným tlačením k vypuzení plodu a končí porodem dítěte a placenty. Dítěti se podvazuje a přestřihuje pupečník, je osušen, vyšetřen a zabalen. Žena po porodu odpočívá a čeká na tvorbu mléka ke kojení, zpravidla opouští porodnici 4. nebo 5.den a pak nastává doba šestinedělí.
Nezdravá výživa v těhotenství mívá na vývoj plodu neblahý vliv. Mezi nevhodné potraviny a nápoje patří například kofein, alkohol a jiné povzbudivé látky jako třeba chinin, dále uzeniny, nadměrně kořeněná a slaná jídla, jídla typu fast food a nadměrné množství cukrovinek. Neblahý vliv na plod má také kouření, užívání drog a taktéž vegetariánství a veganství.
Spánek je důležitou součástí života dětí každého věku. S vzrůstajícím věkem se potřeba spánku snižuje a tak batolata spí přibližně 10 až 13 hodin denně. U batolat dochází rozdělení doby spánku na noční spánek a spánek odpolední. Pro pravidelný spánek u batolat je nutné dodržovat veškeré rituály, na které je batole zvyklé.
Nácvik chození na nočník, či toaletu je velikou změnou pro dítě a proto by nemělo být do tohoto procesu příliš nuceno. Dle fyziologického hlediska je dítě na nácvik chození na nočník připraveno přibližně ve věku 18.měsíců. Jedná se o činnost, pro kterou by si rodiče měli vyhradit čas a měli by být trpěliví. Nejvhodnější je zvolit nácvik chození na nočník, či toaletu formou zábavy.
Vývoj řeči u batolete začíná již od 12.měsíce kdy dítě ovládá několik slov. K zásadní změně dochází okolo 18. měsíce života, kdy si batolata osvojují nová slova rychleji a jsou schopna je kombinovat do vět.
Batole je dítě od 1 do 3 let a v tomto období dochází k rozvoji celé řady dovedností, jako je chození, mluvení, či rozeznávání blízkých osob. Zároveň je však v tomto období dítě již schopno vzdorovat. V batolecím období dochází k výraznému rozvoji osobnosti.
Odstavování kojence, tedy přechod od kojení k podávání pevné stravy, je přirozený děj ve vývoji každého dítěte. Nelze určit s přesností v jakém věkovém období k odstavování kojence přikročit, avšak je třeba sledovat známky klesajícího zájmu o prs matky. Odstavování kojence spočívá v postupném vynechávání kojení a jeho náhradě, například umělým mlékem z lahve.
Existuje celá řada rad jak připravovat jídlo pro kojence. Zásadní je čerstvost surovin, abychom předešli případnému onemocnění. Je nezbytné také kontrolovat teplotu pokrmů, aby nedošlo k opaření, či popálení dítěte. Některé potraviny nejsou pro kojence vhodné a proto bychom se měli vyvarovat jejich podávání. Takovou surovinou je například med. Obzvláště důležité je i uchovávání potravin na čistém a suchém místě.
Krmení kojence je každodenní součástí života jak dítěte, tak rodičů. V prvních 12 měsících života je hlavním zdrojem potravy mateřské, či umělé mléko. Poté přecházíme na kašovitou a pevnou stravu. Základním předpokladem pro krmení kojence je jeho schopnost sedu a udržení hlavičky ve vzpřímené poloze.
Aby bylo možné naučit děti mluvit, musí umět odlišit zvuky od mluvené řeči. To však kojenci zvládají, aniž by se museli snažit. Nejlepší způsob jak naučit kojence řeči je komunikace. Je nutné s kojencem mluvit, vnímat jeho neverbální projevy a snažit se je poté co nejpřesněji pojmenovat a stále mu tato slova opakovat.
