Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.

Vláknina je složitý cukr, který lidské tělo neumí strávit. Rozpustná vláknina tvoří v našem trávícím traktu gel, který omezuje vstřebávání tuků. Snižuje tak krevní cholesterol. Nerozpustná vláknina potom prochází naším střevem a vlastně ho čistí. Snižuje tak riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku.
Vitamin E je vitamín rozpustný v tucích. Vitamin E je velmi důležitým antioxidantem, tedy jakýmsi lovcem volných radikálů. Volné radikály jsou agresivní částice, které různými způsoby poškozují naše tělo. Vitamin E také snižuje koncentraci LDL cholesterolu, který vede ke vzniku aterosklerozy.
Chrom je prvek, který je stále trochu záhadou. Předpokládá se, že chrom hraje důležitou úlohu ve vstupu krevního cukru –glukózy – do buňky. Chrom je obsažen zejména v mase, celozrnných potravinách a luštěninách. Nedostatek či nadbytek chromu se u nás téměř nevyskytuje.
Jako metabolismus se dají zjednodušeně označit všechny energetické pochody organismu. Metabolismus dělíme na anabolismus, kdy energii obětujeme a budujeme nové molekuly a tkáně, a katabolismus, kdy tkáně a molekuly rozkládáme a energii získáváme...
Měď je prvek, který je součástí mnoha enzymů podílejících se na metabolismu. Měď je v organismu skladována pomocí bílkoviny ceruroplasminu, protože volná měď je toxická. Geneticky podmíněný nedostatek ceruroplasminu vede k vysokým koncentracím volné mědi – tzv. Wilsonově nemoci...
Vitamin D je v tucích rozpustný vitamín, jehož hlavní rolí je vstřebávání vápníku ze střeva a ledvin do organismu. Nedostatek vitaminu D tak vede k poruše tvrobě kostí – v dětství ke křivici, v dospělosti k osteomalacii. Závažná je však i nadměrná koncentrace vitaminu D...
Voda je látka, která tvoří nejen podstatnou část naší planety, ale také značnou část lidského těla. Ve vodě se tak odehrávají všechny důležité fyziologické pochody – biochemické reakce našeho těla, dýchání atd. Výkyvy v příjmu vody tak pochopitelně mohou vést k vážným stavům.
Křemík je prvek, který má význam pro vývoj kostry a pro správné fungování pojivové tkáně. V našich končinách nejsou obvyklé odchylky od normálních koncentrací křemíku. Problematické je dlouhodobé vdechování křemíku, které vede k jizvení plicní tkáně, tzv. silikóze.