Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Mamografie je rentgenové vyšetření. Vyšetření podstupují ženy preventivně nebo při podezření na onemocnění prsou.
Vředová choroba je onemocnění, které postihuje mnoho lidí v naší populaci. Vředy bývají nejčastěji ve sliznici jícnu, žaludku anebo přilehlé části tenkého střeva, dvanáctníku. Jedná se o defekty sliznice, které se projevují různými zažívacími problémy, často i bolestí.
Menstruační cyklus je pravidelně se opakující proces ženského těla, při kterém dochází na základě hormonálních změn k odlučování děložní sliznice. Menstruace se u žen pravidelně opakuje od puberty a ustává až během menopauzy.
Bolest je nepříjemný pocit, zkušenost sestávající z odpovědi na škodlivý podnět. Je to obranný mechanismus organismu před poškozením či zraněním. Bolest vzniká drážděním nervových zakončení v kůži a v orgánech, které pomocí nervových vláken vysílají vzruch do míchy a vyšších struktur v mozku.
Abscesy neboli hlízy jsou ohraničená zánětlivá ložiska, která se mohou tvořit kdekoliv uvnitř těla nebo na jeho povrchu. Jejich rozměry se různí od drobných puchýřků a vřídků na kůži nebo při vlasových koříncích až po závažnější abscesy zubních lůžek nebo abscesy vnitřních orgánů, například při zánětu slepého střeva (apendixu).
Zvýšený cholesterol v krvi je rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerózy cév, což následně vede ke kardiovaskulárním onemocněním, jako jsou srdeční infarkt, cévní mozková příhoda, plicní embolie anebo ischemická choroba dolních končetin. Velmi významnou roli v léčbě hraje správná životospráva.
Nedaří se vám zhubnout? Trpíte často zácpou a potřebujete si upravit zažívání? Na tyto a mnohé další problémy existuje osvědčená rada - zvyšte příjem vlákniny. Poradíme vám, v jakých potravinách jí je nejvíce.
Homocystein je aminokyselina, která vzniká v těle při metabolismu jiné aminokyseliny – methioninu. Změny v koncetraci homocysteinu jsou dávány do souvislosti s cukrovkou, kardiovaskulárními chorobami, demencí atd. Poruchy hladiny homocysteinu v krvi jsou dány jednak geneticky, jednak naší stravou.
Množství kožních nádorů v poslední době stoupá. Jedním z nejobávanějších kožních nádorů je jistě melanom. Za rizikový faktor se považuje především nadměrné vystavování kůže UV záření. Ochrana před sluncem by měla být tedy samozřejmostí.
Hysteroskopie je šetrná metoda, která se používá jak za diagnostickým účelem, tak za účelem operačním.
Pandemie COVID-19 ovlivňuje globálně nejenom fyzické zdraví, ale také to psychické. Již nyní můžeme s jistotu říci, že v posledním roce přibylo pacientů s úzkostnými poruchami, depresí, post-traumatickým stresem a dalšími stresovými poruchami.
Císařský řez je způsob porodu, při kterém se řezem protne břišní stěna a děloha matky. Důvodem rozhodnutí lékaře pro císařský řez mohou být například malé rozměry pánve, příliš velký plod nebo jeho nevhodná poloha (boční, pánevním koncem apod.) Někdy je důvodem pro císařský řez příliš nízko uložená placenta, která by normálnímu porodu buď zcela bránila, nebo by mohla vyvolat masivní krvácení.
Porod a poporodní období je čas příchodu očekávaného potomka do rodiny a první chvíle s ním strávené. Zbývá jen rozhodnout o přítomnosti otce u porodu a jméně dítěte. Porod je rozdělen do tří fází, které začínají pravidelnými kontrakcemi, pokračuje usilovným tlačením k vypuzení plodu a končí porodem dítěte a placenty. Dítěti se podvazuje a přestřihuje pupečník, je osušen, vyšetřen a zabalen. Žena po porodu odpočívá a čeká na tvorbu mléka ke kojení, zpravidla opouští porodnici 4. nebo 5.den a pak nastává doba šestinedělí.
Nezdravá výživa v těhotenství mívá na vývoj plodu neblahý vliv. Mezi nevhodné potraviny a nápoje patří například kofein, alkohol a jiné povzbudivé látky jako třeba chinin, dále uzeniny, nadměrně kořeněná a slaná jídla, jídla typu fast food a nadměrné množství cukrovinek. Neblahý vliv na plod má také kouření, užívání drog a taktéž vegetariánství a veganství.
Cévy tvoří v těle uzavřený, navzájem komunikující systém napojený na srdce. Roznášejí tělem krev a v ní obsažené látky, plyny a mízu. Cévy jako takové mají řadu funkcí, například se podílejí na udržování krevního tlaku. Cévy mají své specifické vlastnosti, bez kterých by nebyly schopny plnit své funkce. Těmito vlastnostmi je jejich nesmáčivost či nepropustnost vzhledem k okolí.
Ateroskleróza, tedy zužování průsvitu cév na podkladě ukládání tukových hmot do stěny cév, je jedním z hlavních důvodů většiny úmrtí obyvatel vyspělého světa. Ateroskleróza vzniká na základě působení rozličných rizikových faktorů, jakými jsou vysoký tlak, cukrovka, vysoký cholesterol, stres a nedostatek pohybu. Ateroskleróza je podstatou chorob, jako je infarkt myokardu, mozková mrtvice, ischemická choroba srdce a dolních končetin.
Prevence infarktu myokardu je nejlepším způsobem léčby tohoto závažného onemocnění. Prevencí infarktu myokardu rozumíme eliminaci rizikových faktorů infarktu, tedy vysokého krevního tlaku, obezity a s ním spojené vysoké hodnoty krevních tuků, vysokých hodnot krevních cukrů. Nejlepším preventivním opatřením infarktu je zdravý životní styl. Důležitý je dostatek pohybu, zdravá strava, nekuřáctví a pouze přiměřené množství alkoholu.
Ischemická choroba srdeční je časté onemocnění srdečního svalu. Vzniká na podkladě několika rizikových faktorů, které vedou ke vzniku aterosklerózy, tedy kornatění tepen. Ischemická choroba srdeční má několik forem. Patří mezi ně angina pectoris, infarkt myokardu a náhlá srdeční smrt. Všechny formy ischemické choroby srdeční přitom ohrožují pacienty na životě.
Angina pectoris je jednou z forem ischemické choroby srdeční. Svými projevy nápadně připomíná infarkt myokardu, zásadní rozdíl však spočívá v tom, že při angině pectoris bolest na hrudi ustupuje s podáním léků, kdežto u infarktu nikoliv. Pro pacienta je rozhodující, zda trpí stabilní či nestabilní formou anginy pectoris. Nestabilní angina pectoris totiž bezprostředně vede ke vzniku infarktu myokardu.
Infarkt myokardu je velice časté onemocnění, které je v rozvinutých zemích nejčastější příčinou smrti. Následky infarktu myokardu se liší v závislosti na tom, jak vážně bylo srdce při infarktu postiženo. Lidé se po infarktu musí v životě některých věcí vzdát, existuje celá řada opatření, které musí po infarktu myokardu dodržovat.
Infarkt myokardu je postrachem moderní doby. Díváte-li se kolem sebe, vidíte, že infarktem myokardu trpí především lidé s nadváhou, lidé s vysokým krevním tlakem, či pacienti s diabetem. Vyšší výskyt infarktu je také u kuřáků. Je tedy velmi důležité vědět, jaké má infarkt myokardu rizikové faktory a jak se těmto faktorům vyhnout. Jen tak se můžeme infarktu myokardu vyvarovat.
Infarkt myokardu je časté onemocnění srdečního svalu. Infarkt je nejčastěji způsoben nedostatečným přísunem okysličené krve k buňkám srdce, což vede k jejich smrti. Bezprostřední příčinou infarktu myokardu je ucpání věnčité tepny na podkladě aterosklerózy, kornatění tepen. Bohužel, pacientů s infarktem myokardu navzdory osvětě neustále přibývá.
