Rakovina děložního čípku

Rakovina děložního čípku

Rakovina děložního čípku patří mezi nejčastější zhoubné nádory ženských pohlavních orgánů. Jeji jasná příčina není známá, ale jsou známé rizikové faktory související se vznikem rakoviny děložního čípku. Jedním je infekce určitým typem HPV viru, dále také větší počet sexuálních partnerů, sexuální promiskuita nebo kouření. Léčba rakoviny děložního čípku závisí na velikosti nádoru. K léčbě však nemusí dojít, pokud budeme dbát na prevenci, do které se řadí očkování a chráněný pohlavní styk.

Krvácení do mozku

Krvácení do mozku

Krvácení do mozku patří do skupiny nitrolebních krvácení, které může mít vážné až fatální následky. Krvácení do mozku může vznikat jako následek poranění, po mozkové mrtvici, při prasknutí výdutě v mozkové tepně a dalších onemocnění. Následky krvácení jsou závislé na jeho příčině, rozsahu i umístění. Pacient se může zcela uzdravit, anebo může krvácení skončit i smrti pacienta. Léčba krvácení do mozku zaznamenala obrovského zlepšení s rozvojem moderních technik diagnostiky, díky nimž je možné podniknout dříve léčebná opatření.

Myom

Myom

Myom je nezhoubný nádor, který postihuje svalovinu. Myom se může vytvořit v hladké, příčně pruhované i srdeční svalovině. Myom vzniká jako bulka ve svalu, která pomalu roste a je častěji nebolestivá. Léčba myomu spočívá v chirurgickém odstranění nádoru, poté je prognóza velmi dobrá. Nebezpečí myomu tkví v jeho možnosti zvrhnutí se ve zhoubný nádor.

Myasthenia gravis

Myasthenia gravis

Myasthenia gravis je autoimunitní onemocnění, které se projevuje velkou svalovou slabostí. Při myasthenie gravis náš imunitní systém napadá místo, kde se mění nervový impuls ve svalovou kontrakci. Myasthenia gravis může vést až k udušení v důsledku slabosti dýchacích svalů. Léčba Myasthenia gravis je založena na posílení nervově-svalové ploténky a na potlačování imunity.

Demence

Demence

Demence je onemocnění mozku charakteristické poruchou kognitivních funkcí a změnami osobnosti. Vyskytuje se především u lidí vyššího věku jako následek degenerativních onemocnění mozku. Demence se však může vyskytnout i u mladších jedinců, například po infarktu mozku, úrazu mozku nebo mozkové infekci. Demence se může objevit jako jeden z příznaků některých nemocí, např. Huntingtonovy choroby nebo Alzheimerovy choroby. Léčba demence je závislá na její příčině, obecně ale hraje roli prevence, životní styl a vyhýbání se rizikovým faktorům.

Svalová dystrofie

Svalová dystrofie

Svalová dystrofie se projevuje postupující svalovou bolestí a zmenšováním svalové hmoty. Svalová dystrofie vzniká nesprávnou tvorbou proteinu dystrofinu, který je pro správnou funkci svalu nezbytný. Svalová dystrofie je geneticky podmíněné onemocnění, které má nejčastěji dvě formy – Duchennoevu svalovou dystrofii a Beckerovu svalovou dystrofii.

Bolest svalů

Bolest svalů

Bolest svalů vzniká z nejrůznějších příčin. Bolest svalů nemusí znamenat přímo poškození tkáně, dochází k ní i při onemocněních jako je chřipka, borelióza, tetanus. Bolest svalů je dále zapříčiněna natažením nebo natržením svalu a specifickou skupinu tvoří revmatická onemocnění, u kterých se bolesti objevují také. Bolesti svalů se léčí právě podle příčiny vzniku.

Huntingtonova nemoc

Huntingtonova nemoc

Huntingtonova nemoc je vzácné a velice závažné dědičné onemocnění, projevující se nejčastěji ve středním věku. Výskyt Huntingtonovy nemoci se udává 1 pacient na 15000 obyvatel. Mezi hlavní příznaky Huntingtonovy choroby patří mimovolní , tzv. choreatické, pohyby a úpadek psychického zdraví vlivem odumírajících neuronů v mozku. Nemoc je v současné době neléčitelná, lze pouze mírnit její příznaky a podávat některé tlumící léky. Většina pacientů proto umírá předčasně, často ne přímo na Huntingtonovu chorobu, ale na oslabení organismu, nebo i sebevraždou.