Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.

Prodělali jste nebo proděláváte infekci mozku? Náš tým lékařů sepsal kompletní přehled informací o hlavních příznacích a příčinách infekcí mozku. Zaměřili jsme se na nejčastější komplikace jako je zánět mozkových blan či klíšťová encefalitida a vzteklina nebo listerióza. A příznaky infekčních onemocnění mozku, kam patří bolest hlavy, horečka nebo zvracení.
Pokud byste přece jen nenašli pomoc, podívejte se do diskuze nebo se zeptejte v odborné poradně.
Mezi poranění hlavy patří zlomeniny lebečních kostí a poškození mozkové tkáně silným nárazem do hlavy. Vždy má zásadní význam skutečnost, zda při úrazu došlo k poranění krevních cév či nikoliv. Nastane-li totiž krvácení, obklopí vylitá krev mozkovou tkáň a zabere značný prostor. Protože je mozek uzavřen v kostěném obalu, může jej tlak vyvolaný vylitou krví poškodit.
Amnézie je porucha nebo ztráta paměti, která může být výsledkem závažného onemocnění jako například Alzheimerova choroba, dále silným úderem do hlavy způsobující otřes mozku, vysokých horeček či alkoholismu. Při amnézii jsou doporučovány rehabilitace ve formě testů a učení strategie za pomoci ergoterapeuta a psychologa.
Listerióza je onemocnění způsobené bakterií listeria monocytogenes. Do těla se listerióza dostane nejčastěji špatně upraveným jídlem. Listerióza se vyskytuje ve dvou formách - vrozená a získaná. Vrozená forma listeriózy může být důvod potratu, později způsobuje hnisavé meningitidy. Získaná forma listeriózy může způsobit postižení nervového systému a může být i smrtelná.
Meningitida u dospívajících nejčastěji vzniká po styku s bakterií Neisseria meningitidis. Meningitida u dospívajících vzniká nejčastěji v době psychického či fyzického vypětí, typicky po velkých zkouškách nebo na vojně. Neisseria meningitidis je bakterie, která může být v těle člověka a být naprosto bezpříznaková a zároveň může zdravého mladého jedince zabít do několika hodin až dnů.
Infekční onemocnění mozku je způsobeno bakteriemi, viry nebo kvasinkami v době oslabeného imunitního systému. Infekční onemocnění mozku ve většině případů vzniká krevním rozsevem původcu onemocnění z jiné oblasti těla. Jejich průnik do mozku je však možný i při otevřeném poranění hlavy. Infekční onemocnění mozku má různé projevy, které jsou nespecifické a proto je zapotřebí na tato onemocnění myslet. Léčba infekčních onemocnění mozku závisí od vyvolávajícího činitele.
Vzteklina je onemocnění virového původu. Vzteklina se přenáší slinami, které se do těla dostanou skrze pokousání. Vzteklina se nejdříve projevuje podobně jako chřipka, po čase postihuje pohybový aparát a nakonec následují příznaky psychické. Poté, co virus vztekliny doputuje do mozku, je již nemoc nevyléčitelná.
Klíšťová encefalitida je onemocnění, které je způsobeno virovou infekcí. Klíšťová encefalitida probíhá ve dvou fázích. První fáze klíšťové encefalitidy má chřipkovitý průběh. Druhá fáze klíšťové encefalitidy se projevuje zánětem mozkových blan a zánětem mozku. Nejlepší obrana proti klíšťové encefalitidě je prevence v podobě očkování.
Záněty mozkových blan, neboli meningitidy, mohou mít různé bakteriální i virové původce. Záněty mozkových blan se projevují tzv. meningeálním syndromem, do kterého patří bolesti hlavy, světloplachost, tuhnutí šíje, horečky a další. Záněty mozkových blan se léčí podle příčin a příznaků, součást vyšetření je i bederní punkce mozkomíšního moku.
Nadměrná spavost, odborně nazývána jako hypersomnie, je nepříjemný problém, který dokáže člověka omezit v běžném životě. Člověk s nadměrnou potřebou spánku má zkrácenou dobu bdělosti, kterou by mohl věnovat svému volnému času, péči o rodinu či práci. Nadměrná spavost může být příznakem některých onemocnění, avšak někdy může být nemocí sama.
Mdloby, ztráta vědomí, nebo jinak také synkopy, mohou ojediněle postihovat i jinak zdravé jedince, vyskytují-li se však častěji, mohou signalizovat vážnější onemocnění. Onemocnění, která mdloby doprovázejí bývají srdečního nebo nervového původu. Jsou však i onemocnění, která nemají zcela jasný původ.
Malátnost, odborným názvem adynamie nebo astenie, je termín pro celkovou tělesnou slabost a zároveň příznakem, který nesmí být podceňován. Bývá často důsledkem nedostatečného příjmu tekutin, doprovází akutní infekční onemocnění s horečkou, ale může být příznakem i mnohem vážnějších onemocnění.
Svalové křeče nemusí být příznakem žádného onemocnění, nelze je však podceňovat. Mezi příčiny svalových křečí patří nadměrná fyzické aktivita a nedostatek hořčíku v organismu. Svalové křeče mohou být i výsledkem poruchy v nervovém a hormonálním systému.
Ochrnutí neboli obrna je pojem, pod kterým si každý představí invalidního člověka. Ochrnutí je ale ve skutečnosti výraz pro poruchu funkce jakéhokoliv svalu. Malá ochrnutí jsou běžná - velmi známá je třeba tzv. Bellova obrna lícního nervu, kdy nefungují svaly ovládající koutek...
Hluchota je porucha sluchového aparátu, která různým způsobem snižuje kvalitu života pacientů. Vrozená hluchota, daná poruchou ve vývoji sluchového aparátu, je velice často spojena s poruchou tvorby řeči. Získaná hluchota bývá výsledkem nádoru, zánětu či úrazu...
Škytavka je nepříjemný projev, který jednou za čas zažije každý z nás. Většinou je škytavka neškodným výsledkem triviálností jako mluvení při jídle, hurónské smíchu, atd. Škytavka - zvláště je-li dlouhodobá, neustupující, přicházející bez zjevné příčiny - však může být i projevem nemocí, z nichž některé jsou velmi závažné...
Třes rukou je stav, který zažil kvůli nervozitě či chladu asi každý z nás. Třes rukou však může být i patologický příznak, který nejčastěji souvisí s hladinou krevních cukrů a funkcí štítné žlázy. Mezi závažnější příčiny třesu rukou patří Parkinsonova choroba a poruchy mozečku...
Bolest hlavy patří k jednomu z nejčastějších příznaků, které trápí lidskou populaci a je to jeden z nejčastěji udávaných důvodů návštěvy lékaře vůbec. Bolest hlavy jako příznak může doprovázet celou řadu lehčích onemocnění, která nejsou nikterak závažná, ale na druhou stranu dokáže signalizovat až život ohrožující choroby a stavy. Jakákoliv bolest nás vždy varuje, že v našem těle není něco v pořádku. Zdrojem bolesti hlavy bývají obaly mozku, oči, zuby, sliznice, svaly a další tkáně v oblasti hlavy a krku, které jsou velice dobře propleteny citlivými nervovými vlákny.
Třes, neboli mimovolný kmitavý pohyb různých částí těla, je poměrně závažným příznakem celé řady onemocnění. Třes může být způsoben Parkinsonovou chorobou, různými toxiny, nízkými hodnotami krevních cukrů, zvýšenou funkcí štítné žlázy, a celou řadou dalších příznaků...
Bolest krku je opravdu častý problém velké části naší populace. Většina bolestí krku jde na vrub tzv. "problémů s páteří" a také svalové ztuhlosti. Obě tyto příčiny bolesti krku jsou způsobeny hlavně nezdravým životním stylem a nedostatkem pohybu. Jiný problém představuje náhle vzniklá bolest krku spojená se ztuhnutím šíje, které mohou být příznakem meningitidy. Tyto potíže by měly znamenat bezodkladnou návštěvu lékaře...
Slepota je kompletní ztráta zraku. Mnohem častěji se však vyskytuje tzv. praktická slepota, kdy je zachována zbytková činnost oka. Nejčastější příčinou slepoty jsou onemocnění jako zelený a šedý zákal, cukrovka, úrazy nebo virové infekce. V rozvojových zemích pak může u dětí slepota vznikat i z nedostatku vitamínů. Při každé změně v našem zraku bychom měli navštívit lékaře a nechat se vyšetřit a tím předejít případným komplikacím.
Poruchy učení jsou široká skupina diagnóz, jejichž společným jmenovatelem je stigmatizace dětí, které těmito poruchami trpí, a jejich problematickým začleňováním do kolektivu. Mezi nejčastější poruchy učení patří dyslexie, dysgrafie a dyskalkulie, často jsou tyto poruchy spojené i hyperaktivitou...
Závratě - pocity točení hlavy a kymácení často spojené s nevolností. Nejčastějšími příčinami závratě - kromě psychických vlivů a vertebrogenních potíží - jsou poruchy na úrovní vnitřního ucha nebo přímo na úrovni centrálního nervového systému...
Poruchy řeči jsou závažná onemocnění, která postihují hlavní komunikační mechanismus člověka. Mezi základní poruchy řeči patří afázie, dysartrie, brebtavost a huhňavost. Všechny tyto poruchy do značné míry stigmatizují jejich nositele a měly by být léčeny...
Apatie neboli pocit lhostejnosti a snížené reaktivity na citové podněty je průvodním příznakem mnoha chorob. Apatie je jednak příznakem deprese, stále častější choroby postihující lidskou psychiku. Apatie může být také součástí schizofrenie, syndromu vyhoření a mnoha dalších stavů...
Horečka je stav organismu, při kterém je jeho teplota vyšší než 38º Celsia. Je zřejmé, že horečka není univerzálně špatný příznak - pomáhá nám totiž bojovat s nemocí. Uvědomme si ale, že horečka náš organismus také vyčerpává a navíc může být způsobena nejen běžnou infekcí, ale také řadou vážných nemocí...
Horečka u dětí je zvýšení tělesné teploty nad 37,5°C. Horečka u dětí může být způsobena mnoha faktory, například chřipkou, nachlazením, ale i různými zánětlivými onemocněními. V léčbě horečky u dětí se používá hlavně metod mechanického snížení teploty pomocí zábalů nebo vkládání ledových kostek do třísel. Horečka u dětí by neměla být nikdy brána na lehkou váhu, může totiž poukazovat na jinak skrytá onemocnění a komplikace.
Neklid je přirozená reakce na určitou psychickou nebo emoční zátěž. Rozlišujeme mírný neklid, který se projevuje zvýšenou gestikulací a mimikou, podupáváním, čí přešlapováním. Někdy může být neklid celkový, nejčastěji spojený s poruchami osobnosti. Takový neklid nazýváme agitovanost a může přecházet až v agresivní chování.
Únava je pocit, který nám byl dán proto, abychom se chránili před nadměrným vyčerpáním, které může - jak víme - vážně poškodit naše zdraví. Únava je však také často známkou onemocnění, a to i velmi závažného. Proto byste dlouhodobou nepřiměřenou únavu neměli v žádném případě podceňovat...
Zvracení je stav, který alespoň jednou za život potkal každého z nás. Zvracení totiž doprovází celou řadu chorob, méně i více závažných. Zvracení bychom neměli nikdy podcenit, jelikož může skončit těžkou, někdy až život ohrožující dehydratací a rozvratem vnitřního prostředí.
Virová onemocnění jsou mnohdy pacienty házena do stejné skupiny jako bakteriální choroby, jejichž nejznámějším zástupcem je angína. Tento fakt se časotkrát projevuje po předepsání léčby, když se pacienti cítí podvedení a ptají se: „Proč jsem nedostal antibiotika?" Odpověď je jednoduchá - proti virům jsou antivirotika.
Je velice důležité, aby se při meningeálních příznacích dostal postižený co nejrychleji do nemocnice, aby se zjistila příčina a při potvrzení diagnózy se začalo co nejrychleji s léčbou meningitidy. Meningitida, i přes veškerou možnou léčbu, má stále vysokou úmrtnost. Nejúčinnější léčbou meningitidy je prevence, která je zde představována očkováním.
Co dělat při podezření na meningitidu? Meningitida se může vyskytnout u kterékoliv věkové skupiny, jediný rozdíl bývá v původci onemocnění. Obecně ale platí, že pokud máme podezření na meningitidu, která se projevuje typicky bolestí hlavy, nevolností, zvracením nebo ztuhlou šíjí, je nejlepší dopravit nemocného do nemocnice, či zavolat rychlou záchrannou službu.
Obrana proti meningitidám ve smyslu očkování je dnes na trhu ve dvou formách. První vakcína, která představuje starší obranu proti meningitidám, je určena pro osoby starší 2 let. Modernější obranu proti meningitidám představuje druhý typ, který lze užít pro malé děti ve věku 2-3 měsíců. Obrana proti meningitidám v podobě očkování je nejlepší možná prevence, kterou dnešní medicína nabízí.